Haiti v širší perspektivě

17. 1. 2010 / Karel Dolejší

Ohledně paušální kritiky mezinárodních humanitárních organizací na Haiti, se kterou na okraji kritiky Spojených států přišel Patrick Coburn, je snad vhodné uvést některé podrobnosti ohledně podmínek, za nichž tyto organizace v zemi působí. Například Lékaři bez hranic (Medecins Sans Frontieres, MSF) měli na Haiti před zemětřesením 800 místních a 30 mezinárodních zaměstnanců v několika zdravotnických střediscích včetně vlastní nemocnice. Podle zpráv AFP mnohé z těchto osob se nacházely uvnitř zhroucených budov a ještě více z nic mělo rodiny v Port-au-Prince. Veškerá místní infrastruktura MSF byla zemětřesením buď zničena, nebo vyřazena z provozu. Proto mohla organizace v prvních dnech poskytovat pouze tu nejzákladnější péči. Situaci dále komplikovaly periodické výpadky proudu a rychle se zhoršující bezpečnostní situace. Ředitel místní pobočky McPhun přesto prohlásil, že po desetiletém působení v zemi má jeho organizace takový kredit, že si troufá nadále působit i v oblastech, kam většina ostatních organizací i za "normálních" okolností nevkročí bez ozbrojené eskorty.

Spojené státy jistě v minulosti neudělaly mnoho pro to, aby se situace na Haiti vyvíjela příznivě; v letech 1915-1934 zemi okupovaly a prostřednictvím půjček si ji zcela hospodářsky i politicky podřídily. Země za následné vlády klanu Duvalierů terorizovaná provládními jednotkami "strýčků lidožroutů" (Tonton Macoutes) až do 90. let zaznamenávala masivní únik mozků, zejména do frankofonních zemí v Africe. Po krátké vládě Jeana-Bertranda Aristida zvoleného v roce 1990 následoval Američany tiše podporovaný vojenský převrat v roce 1991 - a o tři roky později americká invaze, která pro změnu Aristida opět vrátila k moci. V roce 2000 byl prezident znovuzvolen a v roce 2004 znovu svržen převratem; nyní pobývá v jihoafrickém exilu. Země s takovou historií prostě sotva může mít sebevědomé a výkonné úřady těšící se podpoře obyvatelstva.

Spojené státy nyní do této desetimilionové země vyslaly 10 000 vojáků; to je jeden na každou tisícovku obyvatel a nemohlo by to stačit ani k nastolení základního společenského pořádku v dobách mnohem příznivějších, o zvládání mimořádné přírodní katastrofy vůbec nemluvě. O mnoho více vojáků však USA poslat nemohou: Přes 30 000 jich mají zablokováno v Iráku a všichni ostatní jsou buď v Afghánistánu, nebo tam budou brzy vysláni. Nelze tedy realisticky uvažovat o tom, že by teď Američané na Haiti "udělali pořádek"; sotva se jim podaří kontrolovat klíčové oblasti hlavního města a infrastrukturu potřebnou k přísunu zahraniční pomoci, záchranné práce jejich jednotky vesměs provádět nemohou.

Je třeba rozlišit dvě věci: Neblahou historii amerického vměšování, které zemi neprospělo, a nynější záchrannou operaci limitovanou neexistencí strategických rezerv v důsledku chybných vojenskopolitických rozhodnutí v minulých devíti letech. Spojené státy na Haiti prostě nemohou neselhat. Zaprvé jim místní obyvatelstvo vzhledem k historickým zkušenostem nevěří - a zadruhé ani nemají volně k dispozici prostředky nutné k tomu, aby mohly skutečně účinně pomoci.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 15.1. 2010