Vzkaz z Thajska:

Jako Číňani, i já se učím anglicky

14. 1. 2010

Několik dopisovatelů se zamýšlelo nad důvody proč je angličtina světovým jazykem. Pan Hliznikovský ji vidí jako entitu a ptá se může li být na svoji dominanci hrdá, či ne, polemizuje o jejím právu na to být světovým jazykem, vznáší otázku je li anglický mluvčí lepším, či horším člověkem a nakonec angličtinu viní z našeho vlastního zjednodušeného vidění světa.

Pan Kotrba připisuje zásluhy partě zhulenců ze Silicon Valley, ale to zjevně jen proto, aby se postavil do opozice vůči "kecům" pana Čulíka, píše Robert Gross.

Pan Vít vidí problematiku perspektivou časů normalizace a myslí si, že vybaveni pouze mateřštinou o nic nepřijdem, pokud se nechystáme na zahraniční montáž, případně trávit svůj čas korespondencí s cizinou.

Pojďme otevřít oči, podívat se do kalendáře a na mapu světa a poté se rozhodnout chceme-li vrátit čas, nebo překreslit onu mapu. Pokud ovšem to co chceme je žít dnes a tady, ať už je to kdekoli na světě, bude lépe pro každého z nás přijmeme --li realitu dneška.

Z mnoha důvodů veskrze i méně známých ( věděli jste například, že když otcové zakladatelé sepisovali deklaraci nezávislosti, byla angličtina zvolena úředním jazykem těsnou většinou jednoho hlasu oproti němčině?) je angličtina dnes jediným světovým jazykem a její znalost nám umožní mít větší přehled v dnešním složitém světě, ale také potkat spoustu zajímavých lidí a znát jejich názor, třeba na námi diskutovanou otázku.

V poslední době žiji část roku v Thajsku, mám tu pár známých Číňanů, kteří místo aby slavili nástup čínského dominia a zakládali čínské jazykové školy po světě, se pilně učí angličtinu, přestože jejich kultura je přeci mnohem starší, písmo malebnější a snad i ekonomická budoucnost světlejší.

Nevím jak vy, ale já se budu dál hlemýždím tempem zdokonalovat ve své chatrné angličtině, postavené na základech z "US construction site" třeba proto abych se brzy domluvil se svým čerstvě narozeným synem.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 14.1. 2010