Vošajstlich

12. 10. 2009 / František Řezáč

Jsem opravdu zaujat některými reakcemi na postup prezidenta Klause ve věci Lisabonské smlouvy. Ponechávám stranou vyjádření pana Cveka, která mají vždy svůj neopakovatelný kolorit, bez něhož už by Britské listy asi nemohly být tím, čím jsou. Ať pan Cvek sám zváží, zdali se ve svých textech hodlá posunout k pustému nadávání bez argumentace, jako to činí ve svém posledním příspěvku.

Mne spíš zaujal titulek na webu ČT24 o tom, že němečtí a francouzští diplomaté "řeší", jak se zbavit Klause. Opravdu? No to bych byl sakra opatrný, jestli tomu tak je! Každému člověku s pamětí to přece musí připomenout "řešení", jak se zbavit Beneše...

Podotýkám, že mám velmi dobré vztahy k našim bývalým občanům německého původu, kteří si sami určili a zvykli nazývat se sudetskými Němci. Od nich a ne z českých médií jsem se dověděl, že pokud se týká jejich bývalého majetku, tak:

1) Návrat do bývalé vlasti a navrácení majetku si (skoro) nikdo z nich nepřeje.

2) Jsou však jednotlivci, kteří si to přáli, a ejhle, podařilo se jim to. Šlo to v době na začátku devadesátých let, kdy byla spousta nemovitostí v majetku státu a ten se rád zbavil zpustlých domů či dvorů. Za jistých okolností a předpokladů to jde i dnes. Jenže je k tomu třeba rozhodnosti, odvahy a chuti. Tu má málokdo, mladá generace už vůbec ne.

Nuže, o co tedy jde, chce-li mít český prezident v této věci jistotu? Já ji chci mít taky.

Pokud se týče reakce mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení pana Posselta, je možné ji považovat za přehnanou, i když pochopitelnou. I někteří sudetští Němci říkají, že jejich zájmové sdružení promeškalo příznivou chvíli a neumělo oněm výše zmíněným jednotlivcům v jejich snažení o návrat příliš pomoci. Tak holt se to musí nějak dohánět...

Ona ta věc s majetkem po Němcích, Lisabon nelisabon, zůstane už natrvalo tak trochu "vošajstlich". Ať si každý sám představí, jak by mu bylo, kdyby ho někdo vyhnal z domečku za to, že volil ve volbách určitou stranu a v totalitním režimu šel s proudem a "držel hubu".

Víte, je hodně věcí, které máme my Češi a Němci z bývalé vlasti společné. Je to i ta pověstná "zabejčenost". Té nás nezbaví nikdo, kromě nás samých. Když se nebudeme jeden druhého bát a budeme spolu mluvit. Politici to za nás neudělají. Jenom ve veselé společnosti u stolu se mi podařilo vyluštit původ toho zvláštního slova "vošajstlich".

My, Češi a Němci z Čech i Německa jsme dali u piva hlavy dohromady a přišli na to, že je to v dialektu asi bude zkratka "wahrscheinlich scheusslich". Vošajstlich je, když se z nějaké nejisté věci může vyvinout problém, česky řečeno - průser . Tak si všichni přejme, aby to nyní s tím Lisabonem dopadlo lépe...

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 12.10. 2009