Volební preference a skokan měsíce

21. 8. 2009 / Josef Baxa

Ve středu 19. srpna zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění srpnové stranické preference a volební model. Není se co divit., vždyť se 9. a 10. října budou konat předčasné volby do Poslanecké sněmovny. S podivem ale je, že CVVM, dříve IVVM, minimálně od roku 1998 pravidelné výzkumy stranických preferencí neprovádí. Jedním z důvodů, proč se tyto pravidelné výzkumy v letních měsících nekonaly, byl poukaz na to, že mnoho lidí je v této době na dovolené a předvolební výzkumy by mohly být zkreslené. Zřejmě ekonomická krize na nás již tvrdě dopadla a naši respondenti a voliči jsou natolik disciplinovaní, že si svojí dovolenou „odbyli“ již v červenci, nebo ji tráví doma.

V srpnu se tak již mohou všichni zapojit do odpovídání na dotazy agentur pro výzkum veřejného mínění. A hlavně se voliči mohou nechat masírovat předvolební propagandou, tedy předvolební kampaní, politických stran.

Zveřejněné výsledky předvolebního průzkumu dopadly obdobně jako v červnu. Žádná z hlavních politických stran si nepolepšila, ani nepohoršila víc nebo méně než je statistická odchylka (+- 3 %). Všechny, až na jednu. Jak jistě tušíte, oním „skokanem měsíce“ je strana TOP 09.

Stranické preference a volební model podle CVVM

Metoda Měsíc ČSSD KDU-ČSL KSČM ODS SZ TOP 09
Volební preference 6 21 4,5 11 24 4 1,5
8 22 3,5 9 21 3 6,5
Volební model 33 5 13,5 31 3 9,5

O svém názoru na volební modelování jsem se již v BL zmínil. Držme se ale volebních preferencí a podívejme se především na preference strany TOP 09. Veškeré preference této „nové“ strany obsahují ale zatím jen hodnoty za dva až tři měsíce od jejího vzniku víc času neuběhlo. Možná by na tomto místě bylo příhodnější mluvit o reinkarmaci nebo přerození, než o vzniku nové strany (se starými tvářemi). O nich nemá cenu dlouze spekulovat. Říkají nám snad jen to, že zkušení političtí harcovníci, kteří stáli u zrodu této strany se ve svém řemesle vyznají.

Mnohem zajímavější je ale pohled na preference politických předchůdců této strany. Za ty je možné považovat Občanskou demokratickou alianci (ODA), Unii svobody se všemi jejími názvy (US) a v neposlední řadě i dožívající, nebo ke svým základům se vracející se Stranu zelených (SZ). Proč jsem vybral právě tyto strany? Prvním společným jmenovatelem a pojítkem všech těchto stran je to, že jim pomohli do poslaneckých lavic voliči pravého politického středu a dalo by se říci i pravicoví liberální voliči. Dvěma slovy by se také dali nazvat voliči „Pravdy a Lásky“. Jak ukazuje následující graf, tyto politické subjekty na sebe v působení na naší politické scéně vždy velmi rychle navazovali. V době, kdy jeden politický subjekt upadal, nastoupila do této uvolněné politické niky vždy nová a svěží politická strana, do které se postupně přesouvali politici z původních subjektů. Nejnázornějším příkladem takového přesouvání se mezi nimi je sám předseda strany TOP 09. Když v roce 2004 kandidoval do Senátu za volební seskupení stran ODA a US-DEU, navrhovala jej strana US-DEU, byl členem ODA. Po volbách v roce 2006 se stal ministrem zahraničních věcí a nevržen do vlády byl SZ. Po Pádu vlády v roce 2009 se stal předsedou strany TOP 09. Již jen pár životopisných dat orlického knížepána stačí k tomu, aby byl označen za svorník mezi těmito stranami.

Posledním propojením mezi těmito stranami bude osoba bývalého prezidenta Havla. Můžeme jen hádat, zda tento mediálně neobyčejně sledovaný volič, který nikdy nezapomene dopředu všem sdělit, koho bude volit, zachová svou přízeň SZ. Tu volil v minulých volbách. Nebo snad svůj hlas dá nově vzniklé straně TOP 09? Nechme se překvapit:-))

Graf vývoje stranických preferencí ODA, US, SZ a TOP 09 od roku 1993 do roku 2009 podle IVVM/CVVM

Graf vývoje stranických preferencí ODA, US, SZ a TOP 09 od roku 1993 do roku 2009 podle IVVM/CVVM

Z grafu je patrné, že nejvyšších volebních preferencí dosahovaly „pravdoláskové“ strany v době jejich spolupráce s KDU-ČSL v době působení tzv. Čtyřkoalice. Dalším zjevným faktem je to, že jejich preference byly v době před volbami vyšší, než jejich skutečný výsledek. Dalším faktem je to, že tyto strany dosahovaly největších preferencí v době svého vzniku. Po delším působení na politické scéně přízeň jejich voličů upadala.

O preferencích pravostředových politických stran by se dalo hovořit ještě dlouho, ale bylo by to jen opakování známých faktů. Na závěr bych si dovolil jednu předpověď. ODA se do poslanecké sněmovny dostala dvakrát - v letech 1992 a 1996. US se do stejného orgánu dostala samostatně jednou - v roce 1998 a na zádech KDU-ČSL ještě v roce 2002. SZ se do Sněmovny dostala již jen jednou. Obávám se ale, že tento sestupný trend pokračovat nebude. Strana TOP 09 v mimořádných volbách v roce 2009 zřejmě překročí hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Otázkou je, zda se tam dostane samostatně, nebo jestli tam vyleze po zádech KDU-ČSL.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 21.8. 2009