Americká Republikánská strana se stala okrajovou sektou

21. 8. 2009

Novinář Chuck Todd se v americké televizi zeptal republikánského senátora Charlese Grassleyho, jestli podpoří spolu s dalšími třemi-čtyřmi republikánskými senátory Obamovu reformu zdravotnictví, pokud senátní oboustranický výbor pro finance vypracuje rozumný kompromis. "V žádném případě," odpověděl Grassley.

Je velmi nepravděpodobné, píše autor, že by Obama našel v dnešní Republikánské straně jakékoliv stoupence své zdravotnické reformy. Republikáni prostě chtějí, aby Obama prohrál, stůj co stůj.

Potíž je, že Republikánská strana už není normální celonárodní politickou organizací jako kdysi. Vždycky v americké historii bylo součástí obou hlavních amerických politických stran mnoho často protikladných proudů. Po většinu dvacátého století byli Demokraté stranou bělošského Jihu, přistěhovaleckého severu a dělnických odborů. Republikáni byli stranou bankéřů z Wall Street, obchodníků, lidí s vysokoškolskou kvalifikací a kovbojů ze slunečních států USA.

Avšak dnešní palinodní Republikáni přišli o většinu lidí s vysokoškolským vzděláním, o většinu Wall Streetu a o stále větší části středostavovských předměstí. Nadále je podporuje bělošský Jih a téměř úplně bělošské venkovské obyvatelstvo hornatého Západu. Ze 40 republikánských poslanců v Senátě pochází plná polovina! - 20 - ze staré Konfederace, pohraničních států v americké občanské válce, kde bylo legální otroctví, či z Oklahovy, což je politicky pokračováním Texasu bez rasových menšin. Deset dalších senátorů pochází z hornatého Západu.

Ve všech normálních politických stranách je celá řada jasných subkultur s rozličným politickým přesvědčením. Dnešní americká Republikánská strana je však domovem jen jediné subkultuře a celý jeden sektor médií - televize Fox News, diskusní rozhlas - vydělává peníze tím, že zdůrazňuje pocit odlišnosti, ukřivděnosti a zděšení v této kultuře, i to, že si tato kultura vytváří svá vlastní "fakta".

Koncem července odpovědělo na otázku průzkumné organizace, zda se Obama narodil v USA, 93 procent Demokratů, 83 procent nezávislých, a, ano, jen 42 procent Republikánů. Rozdělí-li se to na území, tak 93 procent, 90 procent a 87 procent lidí ze Severovýchodu, Středozápadu a Západu je přesvědčeno, že je Obama Američan, avšak jen 47 procent Jižanů si myslí, že se prezident narodil v USA. Obama, tvrdí základna Republikánské sdtrany, zosobňuje Ameriku, která je pro ni cizí zemí. Je to multirasová Amerika - oni takoví nejsou.

Podobně jako široká společenská podpora Republikánské strany se scvrkla i republikánská ideologie. Kdysi mívali Republikáni nejrůznější množství názorů na roli státu. Dnes Republikánská strana většinou jen zastává náboženské a protistátní postoje bělošského Jihu.

Krátce řečeno, Republikánská strana, s níž by se mohli Demokraté dohodnout, už neexistuje. Americká politika už není jako v polovině dvacátého století, kdy byla spolupráce mezi stranami běžná. Je daleko podobnější americké politice v polovině devatenáctého století, před občanskou válkou, kdy konflikt nebylo možné řešit kompromisem, ale, jak předpověděl Lincoln, tím, že "národ, který je napůl otrokem a napůl svobodný, se bude muset plně stát jedním či druhým."

Lincolnova předpověď platí dodneška. Současné americké konflikty se dají vyřešit pouze tehdy, až přestane Jih být tak tradičně jižanský a přijme kulturní rozrůzněnost - stane se domovem většího množství lidí ze Severu a přistěhovalců.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 21.8. 2009