Laterna magika a Nová scéna ND

20. 8. 2009

Reakce na článek Tomáše Koloce.

Především bych chtěl ocenit přístup autora k historii Laterny magiky -- přes drobné nepřesnosti, které ale němění význam, je popis uplynulých padesáti let korektní a výstižný, píše Petr Tošovský z Laterny magiky.

Několik reálií k Nové scéně a vztahu Laterny magiky k ní -- Nová scéna ND byla koncipována jako multifunkční prostor pro všechny soubory Národního divadla -- její variabilita -- možnost kukátkové scény, alžbětinské scény či arény byla jedním z hlavních faktorů, kterým návrh arch. Prágra zvítězil nad alternativním řešením prof. Svobody.

V praxi se poté ukázalo, že variabilita prostoru je víceméně teoretická -- např. přestavba na arénu trvala zhruba 16 hodin, což s denním provozem divadla skloubit nešlo.

Navíc se ukázaly značné problémy v akustickém řešení prostoru, což od samého začátku znemožnilo působení opery na Nové scéně, tíhu provozu tak nesla se značnými problémy především činohra, které problémy s akustikou a vzduchotechnikou vadily rovněž.

Po dobu rekonstrukce Stavovského divadla však pro ni musela být Nová scéna ND scénou mateřskou. Kromě toho činohra uváděla menší tituly i v Laterně v Adrii -- za všechny např. Stará historie , Kočka na rozpálené plechové střeše , Ohlédni se v hněvu atd. atd.

Laterna naopak pro zahajovací sezonu Nové scény 1983-1984 připravila dětskou operu Žvanivý slimejš , kterou spolu s Kouzelným cirkusem v tomto prostoru o sobotách pravidelně uváděla až do začátku devadesátých let.

V roce 1991 rozhodnutím ministra kultury Milana Uhdeho odevzdala Laterna své divadlo v Adrii obnovenému souboru Divadla Za branou II pana režiséra Krejči a do konce sezony 1992 byla bez mateřské scény. Právě v této době jí Národní divadlo (a zejména činohra) pomohly na Nové scéně přežít.

Po otevření rekonstruovaného Stavovského divadla se ukázalo, že soubory Národního divadla Novou scénu nepotřebují a vzhledem k problémům zejména s akustikou ji ani netouží příliš využívat. Balet ND uvedl na začátku devadesátých let ještě dva dějové balety s nahrávkou -- (Macbeth , Malý pan Friedman/Psycho ) a poté zůstala Nová scéna nadále jen mateřskou scénou Laterny magiky. Delimitace od ND a následné založení samostatné příspěvkové organizace Laterny magiky tento fakt ještě formálně zvýraznilo -- v delimitačním rozhodnutí ministra Uhdeho bylo stanoveno, že Laterna bude využívat budovu NS na základě nájemní smlouvy. Nájemní smlouva byla uzavřena, budova se souhlasem ND označena novým nápisem "Laterna magika" a tak to fungovalo dalších 17 let.

Zbývá ještě podotknout, že po celou dobu Laterna hradila Národnímu divadlu korektně a přesně veškeré provozní náklady budovy, které vzhledem k její koncepci a technickému řešení jsou mimořádné (přes 20% našeho ročního rozpočtu nákladů). Výjimkou byl pouze konec roku 2002 po srpnových povodních, kdy dluh pomohlo vyřešit ministerstvo kultury a poté v loňském roce, kdy tržby v celé oblasti turistického ruchu klesly meziročně o 25%.

To se bohužel nevyhnulo ani Laterně. Zde je také zdroj loňské ztráty z hospodaření, která je podle zákona o rozpočtových pravidlech formálním důvodem ke zrušení státní příspěvkové organizace Laterna magika. I přes tuto ztrátu však jsou ukazatele efektivnosti hospodaření Laterny stále na vysoké úrovni -- např. procento soběstačnosti , tj. schopnost krýt své náklady z vlastních tržeb -- je na úrovni 52%, což je zhruba dvakrát více než mají srovnatelná divadla (kamenná, se stálým souborem).

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 20.8. 2009