Německé volební nejistoty

17. 8. 2009 / Štěpán Steiger

Do voleb zbývá ve Spolkové republice sotva šest týdnů -- konají se 28. září. Průzkum veřejného mínění, provedený počátkem srpna agenturou Forsa, ukazuje pro sociální demokraty nejhorší letošní výsledek: dostali by pouhých 20% hlasů. Ocitají se tak v bodu, který dosahovali před rokem, krátce před odsunutím svého tehdejšího předsedy Kurta Becka. K tomuto výsledku výrazně přispěla aféra sociálnědemokratické ministryně zdravotnictví Ully Schmidtové: nechala si k soukromému pobytu ve Španělsku dopravit služební vůz, který tam pak byl ukraden. (V Česku fakt, že ministerský předseda při návratu ze zahraniční "služební" cesty použil vládní letadlo k návštěvě přátel v Alpách apod., vyzněl velice rychle do ztracena.)

Případ se sice rychle "vyřešil" právně, ministryně odečetla z 2.500 km, jež auto ujelo, 72 kilometry, strávené služebně, a rozdíl zaplatila. Jenže dozvuky ve veřejnosti byly výrazné. Slovy šéfa agentury Forsa "aférou se projevily všecky výhrady, jež proti SPD už existovaly: neschopnost, vzdálenost od obyčejných lidí, znovu se objevila reforma zdravotnictví jako téma, posuzované záporně."

Sociálnědemokratický kandidát na kancléře, ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, vyloučil kolegyni Schmidtovou ze svého volebního týmu, ponechal ji ovšem ve stínové vládě. (Mj. i proto, že jeho strana by v případě, že by sestavovala vládu -- což je ovšem zhola nepravděpodobné -- chtěla polovinu ministerstev obsadit ženami.)

Výrazně se v posledním průzkumu zvětšil rozdíl mezi hlavními oponenty: CDU/CSU (křesťanští demokraté kancléřky Merkelové a křesťanští sociálové bavorského ministerského předsedy Horsta Seehofera) a SPD: je to celých 17%. Tato "dvojstrana" by tak spolu se Svobodnými demokraty (FDP) získala 51%, měla tedy pohodlný náskok před všemi ostatními stranami: Zelení se vyšplhali na 13%, Levice (Die Linke) na 11%, takže celá tato část spektra by dosahovala spolu se sociálními demokraty jenom 44%.

Navzdory těmto nepříznivým číslům setrvává Frank-Walter Steinmeier na své volební kampani tak, jak si předsevzal. Připouští na tiskové konferenci 47 dní před volbami: "Taky bych měl radši lepší výsledky průzkumu." Snaží se však ze všech sil předčit hlavního protivníka -- kancléřku Angelu Merkelovou. Zejména tím, že předložil 3. srpna závažný ambiciózní "plán pro Německo" (Deutschland-Plan), oficielně pojmenovaný Práce zítřka (Die Arbeit von morgen). Je to program nejenom pro příští volební období, nýbrž pro příštích deset let. Hlavním bodem je v něm slib (závazek?), že do roku 2020 by byly vytvořeny 4 miliony nových pracovních míst. 80% dotázaných v průzkumu sice považuje tento program za málo realistický, ale Steinmeier, jenž se už vydal na volební túru, je přesvědčen, že může charakterizovat náladu voličů takto: "Konečně někdo, kdo nelamentuje o krizi jako ti druzí, ale stanoví konkrétní cíle." A vzhledem ke skutečnosti, že 60% voličů je ještě nerozhodnutých, koho volit, těší se: "Volební boj se ještě pořádně nerozběhl."

Pravda je, že programem kancléřčiny strany zaskočil. Steinmeier totiž "objevil" velké téma a předvolební kampani dosud opravdové zaměření chybělo. Po počátečním výsměchu -- např. Seehofer tvrdil, že stanovení konkrétního cíle mu připomíná "iluze socialistického plánovaného hospodářství", expert CDU na trh práce zase prohlásil, že inovace je zapotřebí, "nikoliv však pěti- nebo desetiletky" -- političtí protivníci museli uznat, že se nemohou vyhnout věcné diskusi. A k tématu budoucnosti práce nedokáží nabídnout nic srovnatelného. Steinmeier sice nemůže nijak ostře kritizovat dosavadní vládu, v níž jeho strana spolupůsobila, nemůže ani dosáhnout obliby Angely Merkelové, přesto se v této chvíli na kancléřku zaměřuje. O víkendu ji spolu s Franzem Münteferingem, předsedou své strany, napadl. "Nezáleží jí na velkém počtu nezaměstnaných v Německu," prohlásil. "Paní Merkelová a FDP se zdráhají předložit koncept o vytváření pracovních míst. To je nedbalost. To jim neprojde. Paní Merkelová se nebude moci vyhýbat této výzvě," řekl v rozhovoru pro nejčtenější (bulvární) deník Bild am Sonntag. A Müntefering tvrdil v televizi. "Paní Merkelová dělala od samého začátku politiku s otázkou: Co musím učinit, abych zůstala kancléřkou? Neptala se nejdříve: Co je dobré a potřebné pro tuto zemi?"

Sebepříznivější výsledky průzkumů veřejného mínění nezaručují favorizované straně volební vítězství. Také proto neudiví, že ani Angela Merkelová ani Guido Westerwelle, předseda Svobodných demokratů, se netváří přehnaně sebevědomě. Ostatně ještě v polovině června ukázal výsledek průzkumu známého institutu v Allensbachu, že přeference pro černožlutou vládu (CDU/CSU+FDP) jsou po úrovní jejich souhrnného voličstva -- pouze 28% dotázaných by dalo takové vládě přednost před "velkou" koalicí (tj. SPD a strany kancléřčiny). Navíc jsou obavy, že by výsledek mohl být obdobný jako někdy v minulosti: koneckonců např. kandidát na kancléře Edmund Stoiber (tehdy předseda CSU) prohrál v roce 2002 o pouhých 6.000 hlasů a ani v roce 2005 nemohla Angela Merkelová utvořit vládu bez sociální demokracie.

Na české volby, konané týden po německých, nebude podle mého soudu výsledek u sousedů mít žádný vliv. Ten by se mohl projevit snad jenom dlouhodobě, protože potrvá-li ještě nějakou dobu krize (která v žádném případě neskončí v příštím roce), mohla by hospodářská politika příští německé vlády nepřímo napomoci české ekonomice. Více se však nedá v tuto chvíli věštit ani z křišťálové koule.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 17.8. 2009