POZNÁMKA NA OKRAJ:

Když politikové nevědí, co zákon káže, neboli O rozporu ohledně trestu proti rouhání

24. 7. 2009 / Uwe Ladwig

Carsten Volkery píše ve Spiegel Online ohledně rozhodnutí irské vládu o trestu za rouhání a za difamaci náboženství o nedůvěřivém údivu a o tom, že to vypadá jako návrat do středověku, ačkoliv taková reakce by byla pro lidi v různých částech světa vlastně jen dokladem neznalosti. Že to ovšem platí i pro některé další obyvatele Evropské unie, to pro někoho může být dodatečným překvapením. Nejen v Irsku, ale prý také v Německu, v Nizozemsku, v Rakousku, ve Španělsku a ve Švýcarsku může být snižování významu náboženství podle existujícího právo trestáno.

Obzvlášť zajímavé na tom ale vlastně je, že zástupci těchto zemí také v roce 2007 hlasovali ve Valném shromáždění OSN proti rezoluci zakazující difamaci náboženství , která byla ale stejně přijata 108 proti 81 hlasům. Důvodem mohlo být tehdy ovšem, že v té rezoluci byl jmenovitě uváděn jen islám, oficiálně byl odpor proti té rezoluci zdůvodněn, že musí existovat ona v BL v poslední době tak často diskutovaná svoboda názoru. Ten důvod by ovšem měl platit i proti onomu zákonu zakazujícímu výsměch náboženství, který prý existuje ve výše vyjmenovaných zemích.

Dokážete si asi představit, že ateistům se zdají taková rezoluce a takové zákony dost divné. A to nejen., co se týká obsahu slova "rouhání", když Bůh přece pro ně neexistuje, ale taky proto, že pokud se má za difamaci náboženství trestat, trestná by tedy měla přece být i difamace ateismu. Že to s tím "návratem do středověku" ohledně trestu proti rouhání může napadnout jen lidi, kteří zapomínají, v jakém to světě žijí, to by mělo bý každému dnes jasné, nebo myslíte, že ne?

Vytisknout