Němečtí politici zaslouží odměnu

23. 7. 2009 / Jiří Beránek

Přečetl jsem si Poznámku na okraj v BL "O nedostatku učitelů v Německu" od pana Uwe Ladwiga a rozhodl se na ni reagovat, neboť jsem se v uplynulých 3 letech pokoušel živit v ČR právě jako učitel; konkrétně v Praze, ve Zruči nad Sázavou, v Kolíně a v Pečkách. Nejprve jako učitel angličtiny, poté jako učitel hudby.

Můj celkový dojem z vyjádření pana Ladwiga je ten, že pláče sice dobře, ale na špatném hrobě. Píše o neuvěřitelné drzosti některých německých politiků a odborářů, která má spočívat v tom, že chtějí přijímat kvalifikované pracovníky z Východu, aniž by tyto země odškodnili.

Jak by ale nazval úsilí učitelů samotných pracovat v Německu?

Především bych si položil otázku, zda se tito odborníci po nějaké době nevrátí zpět - a v tom případě bych jejich působení považoval za užitečné pro všechny strany, neboť zahraniční pracovní pobyt jistě přispívá k osobnostnímu rozvoji těchto lidí - a zprostředkovaně i jejich zaměstnavatelů a "klientů". (To jistě zná pan Ladwig i z vlastní zkušenosti.)

Další věcí je: co tyto kvalifikované pracovníky vede k tomu, aby opustili svoji zemi. Mám za to, že holý fakt celkové nižší životní úrovně na Východě není dostatečným vysvětlením daného jevu. Důležité je i srovnání s jinými profesemi (kvalifikovanými i nekvalifikovanými) v těchto zemích. Jestli tedy není spíše drzostí českých politiků a neprůbojností (zkorumpovaností) českých odborářů, že udělali z učitelů spíše diskriminovanou profesi. A to se netýká pouze finančního ohodnocení na bázi nekvalifikované pracovní síly, ale i různých forem mobbingu či bossingu na pracovišti, ale vlastně i v přípravě na práci na pedagogické fakultě...

Jak je možné, že zastupitelstvo města (jakožto zřizovatel školy) může podržet ve funkci ředitele školy, jestliže šetření České školní inspekce prokázalo jeho závažné porušení školského zákona, tedy práv učitelů, žáků i jejich rodičů? To je výsměch rozumu i spravedlnosti!

Jinak řečeno, pokud dnes odejde vzdělaný Čech - učitel do zahraničí, je to podobné, jako když dříve odešel např. Komenský do emigrace v době pobělohorské. Je paradoxem, že i v době ekonomického růstu, který v minulých letech ČR zažívala (zase záleží i na jeho kvalitě) může bujet doba temna...

Přehled školských reforem, které se přitom v Česku v poslední době realizovaly a realizují, je spíše sbírkou úřednických "reforem pro reformy", ve skutečnosti však situaci ve školství neřeší.

I oblast školství se ovšem stala příležitostí pro podnikavce -- soukromé zřizovatele škol, ovšem mnohdy na úkor kvality vzdělání v takto zřizovaných školách (což není argument proti soukromému školství jako takovému). Státní maturity (které by se nemusely zavádět pokud by předchozí systém nebyl bezhlavě rozbit) také mohou sloužit spíše "outsourcingovým" firmám jako zakázky, přičemž studenti i učitelé z praxe nad nimi kroutí hlavou.

Mnoho takovýchto "reforem" -- i když snad dobře míněných -- tak zůstane spíše na papíře, pokud se nezmění celkový kontext: jako autoevaluace školy, rámcové vzdělávací programy atd.; podobně to dopadlo i s tzv. příhodovskou reformou ve 30. letech (což byl v podstatě koncept jednotné školy vnitřně diferencované podle amerického vzoru), i když měla v tehdejší vládě podporu.

Nevím, kde zůstala např. politická proklamace o "společnosti vzdělání, spoluúčasti a solidarity", kterou propagoval bývalý premiér Miloš Zeman. (Zvláště předtím, než se stal premiérem.) Možná se realizuje v Novém Veselí na Vysočině, ve zbytku republiky však těžko.

Proto by němečtí politici a odboráři zasluhovali spíše odměnu za přijímání kvalifikovaných učitelů z Východu. Zajišťují tím totiž jakoby záchranu ohroženého druhu v oblastech původního výskytu. Totéž se týká i Británie, kde se uplatňuje program HMC Projects for Central and Eastern Europe, umožňující vybraným učitelům z Východní Evropy strávit rok na britské střední či základní škole v pozici "asistenta učitele".

Školství
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 23.7. 2009