POZNÁMKA NA OKRAJ:

O cestě z krize, neboli Snížení daní a pomoc bank oproti nízkým zúročitelným půjčkám pro podnikatele

7. 7. 2009 / Uwe Ladwig

Že se ekonomická krize jen tak se světem nerozlouží a že čas příjemného a bezproblematického růstu přede dveřmi nečeká, to se asi všeobecně ví. Německý federální prezident Horst Köhler se k tomu před volbami do federálního parlamentu také vyjádřil. Vyšlo z toho něco v tom smyslu, že by se prý měly snížit daně. Pro mě jsou jeho výroky důvodem poukázat na to, že v boji proti takovéto hospodářské krizi by se mělo myslet na něco jiného než na nesmyslné snižování daní...

No, víme přece mezitím, jak by to podle některých politiků mělo fungovat: po snížení daní budou mít lidé o několik centů nebo dokonce eur víc v kapse, a protože tyhle peníze začnou utrácet, krize bude v okamžiku zapomenuta. Podle mého je to ale iluzorní, hlavně v době, kdy se stát dost hrozným způsobem zadlužuje a snížením daní by se musel zadlužovat ještě víc, přičemž malý dodatečný příjem v důsledku snížení daní nebude mít na výdaje soukromých spotřebitelů vliv. Že je příslib snížení daní v předvolební době jen čistý populismus, na to už jsem tady poukázal. A kdyby snížení daní mělo být doprovázeno ještě snižováním státních výdajů, bylo by to ještě podivnější, protože výdaje státu jsou přece poptávka, který by jinak neexistovala.

Čtenářům mých poznámek je tohle ale taky známo, a proto není důvodem o tom znovu psát. Otázkou ale zůstává, co by se mělo dělat v době, kdy snížení daní nepomůže a ještě silnější zvýšení dluhů asi taky není výhodné, protože by to vyvolalo stoupnutí úroků, které by musely být v budoucnosti zaplaceny.

Smysluplným prostředkem proti krizi by však mohlo být snížení nikoliv daní, ale úroků, nejen těch, které mají vyplácet banky, ale hlavně těch, které musejí podnikatelé platit za nové půjčky. Takové snížení investičních nákladů bylo kdysi základem udivujícího růstu japonského hospodářství (viz: http://www.blisty.cz/art/42901.html), a mohlo by pozitivně ovlivnit vnitrozemskou poptávku. Z toho důvodu nemá reorganizace jen "špatných bank" žádný smysl. V první řadě totiž nejde o záchranu bank, ale o jejich základní funkce, jimiž je poskytování půjček firmám, a to v téhle době bez velkých úroků, aby mohly financovat novou podnikatelskou činnost, anebo alespoň racionalizaci existujících procesů a organizací.

K tomu by ale musely asi být v dnešní situaci založeny nové, spolehlivé státní banky, anebo by muselo být aspoň existujícím bankám uloženo, aby levné půjčky podnikatelům poskytovaly. Očekávat však tohle od politiků, kteří si stále ještě myslí, že státní zasahování do trhu je ďábelským jednáním, je asi nereálné, nebo myslíte, že ne?

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 7.7. 2009