ANALÝZA

Ropa: důkaz změny ruské geopolitické strategie

5. 7. 2009 / Štěpán Kotrba

Výsledkem je potvrzení a rozšíření dvacetileté dohody Ruska a Číny, podepsaná letos v únoru v Pekingu, o zásobování Číny ruskou ropou, za což Čína ruským ropným společnostem půjčí celkem 25 miliard dolarů. Za přibližně stejnou sumu Rusko prodalo do Číny v uplynulých 15 letech své zbraně, včetně stíhaček, vrtulníků, bojových lodí či protileteckých systémů. Peking se stává největším obchodním partnerem Moskvy, větším než Německo. Ruský plynárenský koncern Gazprom už před časem naznačil, že pokud mu Evropská unie nedovolí přístup ke koncovým odběratelům, může se více zaměřit na Asii, zejména Čínu. Pokud by čínská spotřeba ropy dosáhla současné úrovně Jižní Koreje, šlo by o více než dvojnásobek dnešní spotřeby USA, zvláště když čínská vláda vyhlásila automobilový průmysl , telekomunikace, počítače a petrochemický průmysl za "pilíře ekonomiky".

Velké zásoby ropy umístěné převážně v Tarimské pánvi čekají na rozvoj západní Číny, neboť jejich doprava na východní pobřeží je neekonomická a naleziště ropy v Jihočínském moři budou brzy vyčerpána. Strategické partnerství s Ruskem v rámci Šanghajské organizace spolupráce tak Rusko orientuje do Asie, kde neexistuje protiruská politická nenávist a jediné, čemu zde rozumějí, není "mráz přicházející z Kremlu", ale peníze - cena za barel ropy nebo 1000 kubíků plynu. Rusko bude potřebovat zoufale laciné a přitom kvalitní spotřební zboží, stejně jako zaměstnání pro statisíce nekvalifikovaných pracovních sil. Čína má dnes vysoce rozvojový potenciál a jediné, co nemá, jsou zdroje surovin a energií. Čína poskytne úvěr deset miliard USD regionální skupině Šanghajské organizace spolupráce, jejíž součástí je i Rusko. Rusko, které má třetí největší devizové rezervy na světě, na summitu v Jekatěrinburgu oznámilo, že vloží část svých deviz do dluhopisů a dalších cenných papírů zemí skupiny BRIC.

Maloobchodní tržby i průmyslová výroba v Číně v květnu prudce rostly díky masivním vládním výdajům na stimulaci ekonomiky, které mají podpořit růst třetí největší ekonomiky světa v době, kdy vývoz prudce klesá. Maloobchodní tržby se meziročně zvýšily o 15,2% a průmyslová výroba o 8,9%. Vyplývá to z údajů, které 12. 6. 2009 zveřejnil čínský statistický úřad. Čínská vláda chrání zemi před globálním ekonomickým poklesem podporou ve výši čtyř bilionů jüanů (11,1 miliard Kč). Peníze chce nalít do ekonomiky prostřednictvím výdajů na stavbu dálnic a dalších programů veřejných prací. Čínská vláda chce v letošním roce udržet ekonomický růst na osmi procentech.

"Čína bude stále hledět na vztahy s Ruskem jako na prioritu své zahraniční politiky." 17. 6. 2009 to dnes při setkání s ruským premiérem Vladimírem Putinem čínský prezident Chu Ťin-tchao. "V podmínkách hlubokých a složitých změn ve světě se posilování rusko-čínské strategické součinnosti a naše praktická spolupráce ve všech směrech jeví jako zvláště důležité," uvedl Chu Ťin-tchao. Evropu, její "sociální standardy" a "lidská práva" už ani Čína, ani Rusko pro rozvoj svých zemí nepotřebují.

Bude záležet na Evropě, jak dlouho potrvá, než to pochopí.

Vytisknout