Rodina jako důvod ke kolaboraci

3. 7. 2009 / Boris Cvek

Karel Dolejší otevřel velmi zajímavou otázku, zda ti, kdo mají rodinu, mohou vzdorovat tyranii dostatečně důsledně. Cituje přitom např. Karla Kryla.

Domnívám se, že toto téma, totiž "rodina", sloužilo desítky let v Česku jako výmluva proč nedělat nic.

Ne že by Čechům na rodině moc záleželo, jejich požitkářský materialismus, faktické pohrdání manželskou věrností a vysoká rozvodovost mají své kořeny v normalizaci.

Rodina prostě jako živočišný jev, nutný z hlediska reprodukce, ale bez morálního rozměru výchovy, odpovědnosti a smyslu života, který je nad pouhým žraním a souložením.

Ano, to je ta rodina, pro kterou je třeba se obětovat tím, že se "nehasí, co tě nepálí" (cítíte tu hluboce zvrácenou logiku normalizace?).

Jeden z mála "morálních imperativů" normalizace. Na druhou stranu mnohé katolické rodiny se vším tím morálním důrazem na hodnotu rodinného života, jak ho hlásá katolická církev, se staly centrem útoku komunistického režimu.

Měli se otcové a matky, jimž mimo jiné jejich církev zakazovala antikoncepci, a tak mívali často více dětí, které se v komunistické společnosti jakožto věřící měli stát předmětem vyloučení a diskriminace, vzdát své víry?

Myslím, že hrdinství lidí, kteří buď aktivně (jako Benda nebo Jirous) nebo jako čiré oběti (Jan Zahradníček) vzdorovali komunistické tyranii, byť měli děti a měli podle logiky normalizačního občana kolaborovat, je velkým mementem pro diskusi nad tím, zda rodina vyžaduje mravní nihilismus a fyzický blahobyt jako princip své existence, nebo zda její morální, výchovné zázemí nevyžaduje často nutnost podstoupit strádání a oběti, které dávají teprve lidskému životu smysl.

Když v roce 1938 naši vojáci (a zřejmě i nevojáci) chtěli bojovat proti Hitlerovi, všichni museli počítat s tím, že se s boje už nevrátí a doma nechají vdovu a siroty. Dokážeme ještě po 40 letech komunismu, který spíše zkorumpoval než zmasakroval českou morálku, pochopit, že a proč nenadřadili svou rodinu nad zájem vlasti? Nutno podotknout, že za druhé republiky a protektorátu Češi kolaborovali s nacisty snad stejně jako se sovětskými okupanty za normalizace.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 3.7. 2009