Zelení v pasti

11. 6. 2009

Se zájmem jsem si v Britských listech přečetl článek bývalého člena Strany zelených Milana Daniela "Zelení nad propastí" a nedalo mi, abych na něj, jako člen stávající, alespoň několika poznámkami nereagoval, píše zakládající člen Společnosti pro trvale udržitelný život Ing. Miroslav Punčochář, CSc. DSc., zastupitel Prahy 11 a volební kandidát Strany Zelených do PSP.

Především, představa širokospektrální zelené koalice jdoucí do podzimních voleb je značně utopická, sektářství a štěpení patří k vývojovým rysům zelené politiky zřejmě zcela zákonitě a M. Daniel má konec konců s těmito boji z dob svého působení ve SZ značné praktické zkušenosti. Kdo se chce poučit o problematice formování zelené politiky, může si přečíst zajímavou knížku P. Pečínky Zelená zleva? Historie ekologických stran v Evropě.

K doporučovaným tezím zeleného programu mám pak následující výhrady a komentáře:

  • Zabránit prodeji půdy cizincům - určitě dobrá myšlenka (ve volbách do EP ji prosazoval Zdeněk Joukl jako jediný kandidát České strany národně sociální a obdržel 0,03% hlasů). Nicméně se tento programový bod "pere" s výrazně proevropským charakterem zelených. Ale to nejdůležitější, celá věc už je dávno rozhodnutá v rámci našeho vyjednávání a termíny jsou pevně stanoveny - těžko měnit! Podpora domácí zemědělské produkce by měla snad větší šanci projít, ale naráží to zase na snahu Zelených po zrušení zemědělských dotací v EU.
  • Změkčit podmínky programu - Zelená úsporám: jednoznačný souhlas, problém je pouze, jak motivovat úředníky, aby začali myslet praktičtěji.
  • Zelená pro všechny - dobrá marketingová myšlenka, líbí se mně.
  • Navrhnout přijetí zákona zakazujícího zřizování cizích vojenských základen na území ČR - a co naše členství v NATO? To zrušíme?
  • Zrušit vládní usnesení o uznání samostatnosti Kosova s odkazem na podezření jeho politických reprezentantů ze zločinů proti lidskosti - naprosto souhlasím s tím, že jsme Kosovo nikdy neměli uznávat. Rušení tohoto aktu je však obtížné a zavání skandálem, nicméně pro Zelené, kteří v sobě mají kuráž "dělat politiku jinak", není takový návrh nemožný (obzvláště, když je zřejmé, že zůstane v mezích politické deklarace).
  • Prosadit úplný odchod české armády z Afghánistánu - tak trochu populismus jdoucí na ruku českému pacifismu, ale proč ne. Za své však, alespoň částečně, vezme idea celosvětového prosazování lidských práv, neboť není kompatibilní s vládou Talibanu. Ale v rámci multikulturalismu je jistě možno nechat na Afgháncích, jaká vláda jim vyhovuje.
  • Prosazovat realistickou politiku vůči imigrantům ve formě řízené migrace s akcentem na důslednou jazykovou a sociální integraci cizinců - určitě ano, nebo nás problém pohltí jako většinu zemí západní Evropy. Jde jen o to, nalézt kompetentní lidi.
  • Důrazně pomáhat všem menšinám a důsledně vystupovat proti diskriminaci - tuhle agendu měla SZ přímo v kompetenci, stačí "pouze" důsledně pokračovat a sklízet zaseté plody snahy.
  • Stavět se nadále proti šrotovnému, ale zároveň prosadit zrušení toho horšího bursíkovného (tedy "ekologického" poplatku 10 tisíc při prvním převodu ojetého auta) - souhlas, jde jen o to, zda ustojíme, že jsme ve stejné platformě jako ODS.
  • Zrušit poplatky ve zdravotnictví a odmítnout školné - a co takhle radši zkusit něco pozitivního. Zvýšením příspěvků na děti a podporou částečných pracovních úvazků pro rodiče s malými dětmi přispět k dlouhodobému řešení současného hospodářského útlumu.

To všechno jsou ovšem pouze úvahy teoretické a jak říká klasik - šedivá je veškerá teorie, zelený je strom života. V čem je jádro problémů zelených se jistě vyjeví v následujících týdnech. Z vlastní zkušenosti vím, že venkov vnímá členy SZ prioritně jako pošuky, co zakazují topit uhlím.

Zelení
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 11.6. 2009