Více než dvě stě tisíc Čechů muselo Sudety opustit

3. 6. 2009 / Jaroslav Štemberk

Tomáš Krystlík píše, že "Češi z území odstoupených Německu nebyli vyháněni". To je pravda jen částečně. Nebyly sice vydány žádné příkazy k paušálnímu odsunu Čechů ze Sudet, ale více než dvě stě tisíc Čechů bylo Sudety nuceno opustit a odejít do vnitrozemí proto, že v Sudetech přišli o zaměstnání nebo o byt. Šlo především o rodiny železničářů, správních a poštovních úředníků, vojáků z povolání, učitelů, četníků apod., kteří byli propuštěni ze zaměstnání a donuceni vyklidit služební byty proto, že nebyli plnoprávnými občany Velkoněmecké říše a tudíž podle německých předpisů nebyli způsobilí být státními zaměstnanci, upozorňuje Jaroslav Štemberk.

K údaji o tom, že se cca 91 000 čs. Němců prohlásilo v roce 1946 za Čechy, čemuž T. Krystlík nevěří, je potřeba připomenout, že v Sudetech žilo i mnoho národnostně smíšených rodin. Kdo byl v Sudetech "domorodec", pocházel z národnostně smíšené rodiny a byl "čistý árijec", pokud se před Mnichovskou dohodou hlásil k české národnosti, byl po obsazení Sudet nucen přijmout říšské občanství a nechat si národnost změnit na německou (jinak by byl považován za "osobu podezřelou z nepřátelství k Říši" s veškerými nepříznivými důsledky z takového "cejchu" plynoucími nejen pro něj osobně, ale i pro celou jeho rodinu).

Těmto lidem, pokud nebylo shledáno, že za války byli členy nacistických organizací nebo jinak podporovali nacismus, bylo po válce umožněno navrátit se k české národnosti a československému občanství.

Že se někteří vydávali za německé uprchlíky z východu, se mohlo dít před československými úřady, aby před odsunem nebyla zjištěna jejich skutečná minulost, zejména když šlo o sudetské Němce, kteří za války byli funkcionáři NSDAP (případně před válkou SDP) nebo působili v německé správě na území Protektorátu, protože takoví byli automaticky považováni za válečné zločince a po dopadení odsuzováni československými soudy k smrti nebo dlouholetému vězení (přestože ve smyslu judikatury Mezinárodního soudu v Norimberku šlo mnohdy o osoby nevinné).

Autor je právník

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 3.6. 2009