Jan Zahradil (ODS)

Europoslanec Zahradil se nám nevyplatí - ale z jiných důvodů, než uvádí ČSSD

2. 6. 2009

ČSSD použila na plakátech tvář Jana Zahradila (ODS) s textem "18 111 Kč vás stálo každé moje slovo v Evropském parlamentu. A to jsem tam dva roky vůbec nepromluvil“. Sociální demokracie prý spočítala slova ve vystoupeních Jana Zahradila na plenárním shromáždění Evropského parlamentu a vypočítala, kolik stálo každého občana každé Zahradilovo slovo v Evropském parlamentu. Bylo to údajně 2 292 slov v pouhých 11 vystoupeních.

Co na to jednička evropské kandidátky ODS Jan Zahradil? Hájí se tím, že statistika o počtu vystoupení v plénu EP nemůže být měřítkem pracovitosti europoslance, píše čtenář, který se představil jako Tomáš Bosch.

Plenární vystoupení mají podle Zahradila pro poslaneckou práci jen malý význam (média se jimi zpravidla nezabývají, veřejnost se o nich ani nedozví). Pracovitost každého poslance je prý nutno posuzovat podle celého komplexu údajů: práce ve výborech či frakci, publicistické činnosti, mediální aktivity, citací v evropském tisku, účasti na veřejných akcích, konferencích a seminářích atd.

Kdo má tedy pravdu? ČSSD nebo Zahradil?

Statistika VoteWatch eviduje všechny akty EP, které poslanci skutečně připravili, nebo se na jejich přípravě podíleli. Jan Zahradil podle VoteWatch za necelých 5 let a při 77,6% účasti na plenárních zasedáních celkem 11x vystoupil na plénu; 7x adresoval dotaz jiné instituci (z toho 3x samostatně, 4x jako člen skupiny poslanců); podílel se na 1 usnesení; vznesl 1 připomínku k jedné zprávě. Nebyl autorem žádné zprávy, stanoviska či písemného prohlášení.

Jak je třeba těmto číslům rozumět? Pomineme-li evropský rozpočet, EP se podílí především na vzniku právních předpisů a dohlíží na ostatní orgány EU. Do legislativního procesu vstupuje EP formou stanovisek, zpráv a usnesení, k dohledu nad ostatními orgány EU používá dotazy a usnesení z rozpravy.

Hlavní práce probíhá v parlamentních výborech. Určí se zpravodaj, který je zodpovědný za napsání zprávy, usnesení či stanoviska (zpravidla poslanec, který se problematikou hlouběji zabývá). Ten připraví návrh aktu, který je nabídnut k připomínkám kolegům z výboru, diskutován a následně na úrovni výboru schvalován. Plénum pak jen formálně hlasuje o aktech v podobě připravené výbory. Do textu se zpravidla již nezasahuje. Návrh na změnu by musela předložit skupina minimálně 40 poslanců nebo celý výbor či poslanecká frakce. Nemůže tedy jít o akt jediného poslance na plénu.

Počet projevů v plénu tedy nemusí nutně znamenat, že poslanec se práci nevěnuje. Ani vysoká rétorická aktivita poslance v této fázi legislativního procesu nemůže již nic změnit. Totéž lze do jisté míry tvrdit i o samotné prezenci na plénu. Hlavním smyslem a měřítkem pracovitosti europoslance je příprava připomínek k legislativě a politikám EU na výboru.

Statistika aktivity poslanců Evropského parlamentu ve volebním období 2004-2009

stav k 29.5.2009

  Účast na plénu Projevy na plénu Stanoviska Zprávy Přípomínky ke zprávám Usnesení Písemná prohlášení Dotazy institucím EU
Jan Zahradil 77,52% 11 - - 1 1 - 7
průměr 86,60% 79 3 4 30 21 3 50

Zdroj votewatch.eu

Uvedená statistika zachycuje všechny případy, kdy europoslanec Zahradil inicoval konkrétní formální výstup, nabídl se ho (ve spolupráci) vypracovat, či byl určen za zpravodaje. To vše ve srovnání s průměrem EP.

Co z tabulky vyplývá? Účast Jana Zahradila na plenárních shromážděních je podprůměrná stejně jako počet jeho vystoupení. Tyto ukazatele však, jak bylo řečeno výše, o kvalitě práce nemusí příliš vypovídat. V tomto bodě má Zahradil pravdu a ČSSD udělala v kampani chybu, když počet vystoupení na plenárním zasedání EP prezentuje jako relevantní měřítko kvality práce v EP.

Sám Zahradil označil za místo, kde se pracovitost poslace pozná, výbor. Podle statistiky však připravil či spolupřipravil toliko 2 akty Evropského parlamentu za 5 let a vedle toho vznesl sám či spolu s dalšími poslanci 7 dotazů ostatním institucím. To je ve všech položkách statistiky velmi podprůměrný výsledek. Klíčová otázka tedy zní: Jaká je pravděpodobnost, že Jan Zahradil se ve výboru a frakci alespoň průměrně aktivně podílí na tvorbě právních aktů, když současně ve všech položkách propadá ve vlastním psaní, iniciativě vzniku a řízení přípravy těchto aktů?

Zbytek oblastí, kde se má podle Jan Zahradila projevovat pracovitost europoslance, nelze přijmout. Publicistická činnost, mediální aktivita, citace v evropském tisku, účast na veřejných akcích, konferencích a seminářích atd. souvisí spíše se sebeprezentací konkrétního poslance. Nejsou však samy o sobě smyslem jeho práce. Tím je totiž ovlivňování legislativního procesu a společných politik uvnitř EP. A v této oblasti Zahradil naprosto selhává.

Perlička na závěr

Jan Zahradil uvádí, že „jeho“ klub poslanců na plénu vystoupil 325krát, vydal 58 tiskových prohlášení, 8 písemných, 11 návrhů stanovisek a 55 interpelací. To zhruba odpovídá statistikám. Z porovnání průměrných výsledků jednotlivých členů klubu ODS s výsledky Jana Zahradila je však zřejmé, že i v rámci této skupiny je velmi podprůměrným členem. Nabízí se otázka, jakým přínosem byl ve skutečnosti Zahradil v uplynulých 5 letech pro „klub“, jímž nyní se zaštiťuje.

    Účast na plénu Projevy na plénu Stanoviska Zprávy Přípomínky ke zprávám Usnesení Písemná prohlášení Dotazy institucím EU
ODS (9 poslanců) součet 86.39% 324 9 10 73 8 8 118
průměr 86.39% 36 2 3 8 4 2 13
Jan Zahradil   77.52% 11 - - 1 1 - 7

Zdroj votewatch.eu

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 2.6. 2009