Jak hájit bohaté

2. 6. 2009 / Štěpán Steiger

Problém v pravém smyslu slova je totiž vlastně solidarita: nejde o to, aby bohatí v jejím rámci přispěli chudším. Bohatí přece podle oblíbeného slovníku jsou "ti úspěšnější", tedy chytřejší, nadanější, zatímco chudí jsou přece ti, kteří "neuspěli", ti omezenější, s nižším vzděláním, zkrátka "ti dole".

(Dodejme, že "report" o volbách doprovází komentář proroka, jenž ještě vloni na podzim neviděl do Česka přicházet krizi, pro jejíž zdolání teď navrhuje demontáž sociálního státu.)

Majitel úspěšné firmy je uváděn ve zprávě jako příklad (rozuměj vzor) "hrozby", že přenese svou firmu do zahraničí. Poněvadž je chudák, pokud jde o volný čas - "bohatý," tvrdí, "neznamená být bezstarostný" (neřekne nám, kdo si to myslí. Podle něj bezstarostný je zřejmě, kdo je hmotně chudý, vždyť podle dávného šlágru kdo nic nemá, nemá se o co starat).

Bezstarostní jsou jistě propuštění skláři, mají teď na rozdíl od něj spoustu volného času. On naproti tomu chce firmu zvětšovat, jeho motivací přitom není zisk - který by mu to paradoxně umožnil - a socialismus, jejž vidí přicházet, mu to nedovolí. Bude sice zřejmě provozovat svou činnost dál v zemi, kde nebude sídlit, ale nebude v ní už muset platit daně - po příkladu Viktora Koženého může odejít do některého daňového ráje.

Co mu budeme pak závidět, když už teď nemá ani čas pro vlastní dceru? Budu mu závidět, že dává přednost firmě? Téma "tažení proti bohatým", jemuž se MfD věnuje - tažení, které údajně vynese ubohých pět miliard Kč - pravda, co je to proti rozpočtovému deficitu 150 miliard - je ovšem ve skutečnosti předvolební agitací MfD proti sociálním demokratům, proti nimž deník vede (a bude vždy vést) zarputilou válku.

Neboť socialismus socdem - byť by zasluhoval v tomto případě uvozovky - ohrožuje, podle přesvědčení redaktorů, nejenom svobodu jejich, nýbrž i ostatních občanů, navíc ovšem ohrožuje také peněženky možná ne jejich, ale přinejmenším bohatých, kteří by přece, zdaní-li se jejich měsíčních 100.000 a více, nedokzali s menšími příjmy žít.

Jak by potom přežila tato země, kdyby po příkladu Radima Jančury přenesli sídla svých podniků do zemí s nízkými daněmi? Asi by tu zbyly pouze podniky jako Hyundai nebo Škoda-Volkswagen. Přežily by však i "české" deníky - jejich zahraniční majitelé, kteří zisky z nich potřebují doma. Mohl bych jim i pak závidět?

Vytisknout