Janýrova nenávist

25. 5. 2009

Nepopírám, že rasizmus a xenofobie je tu hluboce zakořeněným problémem, kterého je nutné se postupně zbavit. Ale forma, kterou o tom mluvíte, se mi zdá stejně demagogická, jako program různých extremistických stran. Dovolím si svá tvrzení doložit třemi poznámkami přímo k Vašemu textu.

Prvně, nedá se mluvit o tom, že by intolerance k čemukoli "jinému" byla v českých zemích zakořeněnější a větší než kdekoli jinde na světě. Vy uvádíte jako příklad husity, odpor k habsburské monarchii, odpor k západním mocnostem atd... Já Vám na to odpovím: kolonizátoři v nových zemích vs. původní obyvatelstvo, bolševici vs. náboženství, běloši vs. černoši obecně (slovo ČERNOCH není o nic víc rasističtější než BĚLOCH) radikální muslimové vs. nemuslimové, protestanti vs. katolíci... a takhle by se dalo pokračovat do nekonečna.

Víte ale, co mají všchny tyto konflikty společného? Osobní tragédii, nedostatek alternativ, zoufalost ducha jednotlivců. Ne celá společnost tím ale trpí.

Za druhé. Česká nesnášenlivost vůči Romům má své hluboké kořeny, to ano. Jenže je nutné si uvědomit i příčiny, nikoli pouze důsledky. Příčina: svobodomyslný, barevný, kočovný národ byl vytržen ze svých tradic a rituálů z "ladovských obrázků" a násilně přestěhován do bytovek, do prostředí ve kterém nebyli tito lidé zvyklí žít a ani se o to neprosili. Ano, i předtím se živili různě a jen velmi málo z nich se živilo tradičními řemesly, sem tam ukradli slepici nebo husu když jeli kolem vsi, nevydrželi na místě, měli své maringotky, svobodu a zvyky.

Když je pak proti jejich vůli přestěhovali do krabic zvaných paneláky, ani to nemohlo dopadnout jinak než to dopadlo.

Vzpomeňte si na Skřivánky na niti a mladou krásnou cikánku, co si vzala mladého naivního důstojníka. Nicméně si časem zvykli na pohodlí, které skýtá sociální záchranná síť, a začali toho logicky využívat. Z toho plyne i současná situace.

Není to odpor Čechů k čemukoli jinému nebo vrozený rasismus, co lidi vede do spárů zcestných myšlenek Dělnické strany a jí podobným uskupením. Je to pocit nespravedlnosti, který typického člověka pohltí, když vidí romské děti, které rodiče posílají krást, skupinky obtloustlých Romů hašteřících se na úřadech kvůli sociální podpoře atd... Člověk si pak řekne "a na tohle já vydělávám? Kvůli tomuhle se já dřu celé dny, aby si někdo mohl sedět doma a jen brát dávky?..."

V rámci populistických prohlášení našich politiků a jedné nehezké vlastnosti Čechů, totiž že jsme většinou papežštější než papež, se veřejní činitelé snaží, aby to vypadalo, že rasismus je nám věcí cizí a nepřirozenou.

Z čehož nastávají situace, kdy policisté chytí v obchodě při krádeži Čecha a Roma. Čecha v nejlepším případě obviní z rasizmu a pošlou před soud. Rom obviní z rasizmu policisty a je z toho kauza pro média, ve kterých je Rom ten ublížený, policie ta zlá, ačkoli jde o stejný prohřešek. Z toho plyne zoufalství a rasismus té většiny obyvatel, o kterých mluvíte.

A poslední připomínka. Zkuste si zadat do googlu slovní spojení "konečné řešení". Zjistíte, že jste se mýlil. Já jsem si to zkusila a jako první odkaz se mi objevilo "Konečné řešení české otázky" - odkaz na Wikipedii o nacistické snaze germanizace, jako druhý odkaz "Druhá světová válka - Konečné řešení židovské otázky"... a minimálně na první straně se nic o konečném řešení spamu či jiných IT záležitostí neobjevilo. Takže připomínám staré heslo: důvěřuj ale prověřuj. A NEOPISUJ! Otázka rasismu kupodivu není černobílá. Nejsou tu jen "ti hodní" a "ti zlí".

Toť asi vše, s přáním většího nadhledu

Vaše čtenářka Lea

Vytisknout