ANALÝZA JEDNOHO INCIDENTU, KE KTERÉMU TENTOKRÁT NEDOŠLO

Kraválisté přijeli do Bíliny, Romové se cítí ohroženi

25. 5. 2009 / Štěpán Kotrba

Anna Čurdová je stínovou ministryní pro ženu a rodinu, členkou sociálního výboru Sněmovny, poslankyní České strany sociálně demokratické. Kandidátkou do Evropského parlamentu a místopředsedkyní Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Jak dělat sociálně demokratickou politiku v regionu, kde dochází k masivnímu vytěsňování a sociálnímu vylučování, se přijela podívat, aby viděla na vlastní oči, jak zde pracuje stát. Jak zde pracovala vláda Mirka Topolánka, ministerstvo práce a sociálních věcí Petra Nečase, ministerstvo pro lidská práva a národnostní otázky Džamily Stehlíkové a Michaela Kocába. Tristní pohled. Za politiky nemluví slova, ale vykonaná práce.

"Bojíte se?" "Je to pro mne první a zcela nová politická zkušenost. Doposud jsem v čele demonstrace proti neonacistům stát nemusela..." A šla si stoupnout do první řady. Přestože nikde v dosahu žádná televize nebyla.

Poselství, které Čurdová za sebe i za svou stranu Romákům do Bíliny přivezla, se dá shrnout o několika vět:

Čurdová si adoptovala Romy a Romové si adoptovali Čurdovou ▼

• Být Romem je být občanem. Romské záležitosti nelze redukovat na bídu chudobu a sociální vyloučení, ale ani na anticiganistické předsudky a diskriminaci. Nestyďte se, že jste Cigáni. Buďte Romy a buďte dobrými, pracovitými občany. Máte práva, ale máte i povinnosti. Ale i stát má své povinnosti.
• Kdo chce poctivě pracovat, ať vždy dostane příležitost. Nejhorší je chtít a nedostat šanci. Kdo pracuje, ať má jistotu poctivé mzdy.
• Lichva je největším nepřítelem všech chudých. Je zločinem kapitalismu. Prohlubuje neštěstí obětí, vede k bludnému kruhu závislosti na dalších půjčkách, a dalšímu vytěsňování obětí ze společnosti.
• Rodina je jedinou cestou k pokračování rodu. Péče o ni je hrdou povinností každého muže. Chraňte ženy před násilím a prostitucí. Dejte jim lásku, protože vám ji stokrát vrátí. V dětech vaší krve je vaše budoucnost. Vzdělání dětí je jediným lékem na překonání bídy stáří. Už od mateřské školy.

"Chci pomoci k tomu, aby co nejvíce nadaných dětí z ghett mohlo dosáhnout co nejvyššího vzdělání", prohlásila Čurdová. A přítomní romští předáci ocenili, že je někdo přijel podpořit. Z vlády nepřijel nikdo. Proč také? Starostka Chomutova Ivana Řápková (ODS) si na rasismu buduje politickou kariéru a řada pravicových starostů hodlá dělat totéž. Pokud má být nalezeno nějaké systémové, sociálně kohezní řešení pro sociálně vyloučené lokality, bude muset přijít z Bruselu, Štrasburku. A pod tvrdou a nekompromisní sankcí Evropské unie.

Podivná byla role policie. Na jedné straně přátelská vůči Romům, na druhé straně byl příslušník antikonfliktního týmu schopen radit funkcionáři Dělnické strany, jaké body by měli mít neonacisté v programu, aby zaujali lidi na sídlišti. "Některé body máte docela dobré, ale kvůli zbytku vás brát nebudou"... Místních lidí se přišlo na mítink z celého sídliště podívat několik desítek. Ne snad že by s jejich způsobem prezentace souhlasili, přivedla je pouhá zvědavost. Dvě stovky těžkooděnců tak strávilo zbytečné odpoledne kvůli několika desítkám postpubescentů z "Ochranných sborů DS" v šedivých košilích a několika profesionálním rváčům. Většinu lidí označených logem Dělnické strany tvořila mládež, mnohdy ještě ne plnoletá.

Vůdce - předseda Dělnické mládeže Martin Zbela ▼

Ten, kdo udílel rozkazy, byl nenápadný mladý muž sedící na lavičce. V černé košili a černých kalhotách, vojenských botách a bez jakéhokoliv "stranického" propagačního označení pozoroval výsledek. Na pokus o provokaci dvou členů Dělnické strany - oznámení, že od Romů létají kameny - s požadavkem na rozpuštění romského shromáždění reagovali policisté rozumně. Konstatovali, že žádné kameny nelétaly. Dvě hodiny se nedělo nic, proti sobě stály dvě skupiny a pokřikovaly na sebe. Romové se nakonec rozhodli po dohodě s policií, že ukážou Dělnické straně záda. Bez jediného incidentu se otočili a odešli. Život v Bílině se vrátil do ospalého víkendového odpoledne.

Co bude ale příště?

Pokus o taktickou analýzu

▼ Jen člověk s inteligencí opice si na sebe vezme tričko s nápisem Lonsdale London a do ruky štít s nápisem Nic než národ...

"Spanilé jízdy" neonacionalistů a neonacistů do různých sociálně ohrožených a vyloučených lokalit mají pouze dva efekty - mediální efekt je tím nejdůležitějším. Jsou ryze předvolební, partaj zviditelňující akcí. Kdyby se média rozhodla, že je budou ve zpravodajství ignorovat stejně, jako ignorují mnohé parlamentní politiky a jejich předvolební akce, ztratily by výlety veškerý efekt. Je vidět, že místní si dokáží spolu s policií s extremisty poradit sami. Druhý efekt takových výjezdů je seznamování a posilování pocitu sounáležitosti a smysluplnosti členství v takovémto kolektivu. Nejedná se o nijak striktně naplánovaný mítink, nejde vůbec o to, co, jak hlasitě a jak srozumitelně bude kdesi na sídlištním náměstíčku řečeno. Chrchlající tlampač a cesta vlakem ukazují, že ekonomické i technické zázemí Dělnické strany je mizerné. Pár letáků, pár stranických vlajek. Rozpačitost. Nejasnost rolí. Hra na laciný efekt. O nějakých "ochranných" sborech nemůže být ani řeči. Nicméně několik lidí uvnitř této skupiny má vojenské či policejní vzdělání a zkušenosti.

Přísná, hierarchická organizovanost Romů a schopnost přivést na své shromáždění několik set lidí ukazuje, že romská komunita nenechává nic na náhodě a nespoléhá slepě na místní policii. Komunitní komunikace a vazby uvnitř této skupiny se posilují, a i když jde stále ještě o vnějším tlakem vyvolané shromažďování, Romové se učí kooperovat - přes názorové, věkové, sociální a rodové rozdílnosti. Hrozba pogromu spojuje i mnohdy rozdělené zájmy. Jen během několika dnů mezi sebou na rodinu z vypáleného domu vybrali přes čtyřicet tisíc. Postupně si vytváří krizový management a upevňují vertikální struktury a disciplínu. Postupně se začnou vybavovat technologiemi. Vojenské vzdělání předáků a zkušenosti s velením se určitě také najdou. Nechá stát romské věci dojít až do krize s nekontrolovatelným násilným střetem?

Jak dopadlo nevidění a neřešení cizími zájmy podpořeného chorvatského nacionalismu poznala posléze nejen celá Jugoslávie, ale celý Balkán. Důsledky krvavé lázně minulých dvaceti let pociťujeme dodnes všichni.

▼ Pan Horváth, Ivan Veselý a Anna Čurdová v rozhovoru s redaktorem ČTK

Radnice, městské policie i státní policie jsou nešťastným a zmateným nárazníkem postupně rozdmychávaného doutnajícího konfliktu. Dvacet let neřešená sociální politika ve jménu pravicových idejí "individuální odpovědnosti" a "zmenšování role státu", přináší své červivé ovoce. Na jedné straně policisté samozřejmě ví, že Romy do Indie vystěhovat nelze, na druhé strany podezřívám některé její příslušníky, že by si to přáli, protože by měli méně práce. Jestliže už i ministr Kocáb mluví o provázanosti některých policistů s extremisty, o spolupráci a předávání operativních informací, není to ani náhoda, ani výrok bez opodstatnění. Britské listy hovoří o prolínání neonacistických struktur do armády a police dlouho. Kult násilí přitahuje jedince se sklony k násilnému řešení konfliktních situací.

Na jedné straně chce mít policie co nejméně práce. Emocionálnost a agresivita některých Romáků je, spolu s konzumací alkoholu a drog, vítaným a majoritní společností toužebně očekávaným důvodem k perzekuci. Sociální vyloučení dává tušit pololegalitu či ilegalitu mnoha příjmů této skupiny. Proč "oni" ano a "my" ne? Nedostatek vzdělání, ale i morálních zábran činí z "čorkařů" v komunitě úspěšné jedince. Jak jinak přežít? Práce není. Romák ji dostane až jako ten úplně poslední, a to za plat, který se rovná černé mzdě ilegálního gastarbeitera propašovaného odkusi z Východu. Pokud vůbec. Jak přežít? Jak živit poctivě rodinu? V tom mu v odcizené, atomizované městské společnosti nikdo neporadí. Kvete obchod s lidmi, bossové velmi snadno shánějí své otroky. Kolektiv už není kolektiv a komunita přestala plnit roli záchranné sítě. Nikdo nikomu už nepomůže. A pokud někdo "zvenčí" chce přeci jen pomáhat, nikdo to nezaplatí.

Tlak na efektivitu a zvyšování nároků pro přidělování jakýchkoliv veřejných prostředků zamezuje financování aktivit méně efektivních, ale tvořících dno sociálního smíru. Kočující Cigáni občas kradli v dobách mládí našich babiček slepice. Sváděli svýma uhrančivýma očima hloupá vesnická děvčata "k hříchu". Na venkově nijak šílený delikt, který se vyřešil týdenním arestem nebo vyhoštěním skupiny ze vsi..., nebo nakládačkou kdesi za vsí. Po sousedsku. Ale broušení nožů a nůžek, stejně jako drátování hrnců, kovotepecké, klempířské a tesařské práce byly potřeba. Cigáni byli pracovití a pomáhali i o žních. Dnes už ne. Nůžky jsou z tvrdé nerezové oceli, hrnce také, okapy jsou plastové a krovy už tesaře také nepotřebují. Obilí dovážíme a pokud ne, tak kombajn obsluhuje středoškolák. Kopáče, cestáře a nádeníky zastala také složitá mechanizace. Dnešní doba, sešněrovaná stovkami paragrafů zákonů, řešení "po sousedsku" nezná. Slovo "hřích" už také ne. A skoro pro jakoukoliv práci už je potřeba střední škola. Co s lidmi, kteří mají třeba jen sedm tříd obecné?

Extremistický aktiv je tak pro policii vítané strašidlo. Skupina, která se kvůli vlastním politickým zájmům hodlá účastnit zastrašovacích, násilných či až vyloženě pogromových akcí, udržuje při zavřených očích policie ve městě "relativní" klid. Stát tyto projevy násilí ignoruje, protože je považuje za krátkodobé řešení. Z pohledu veřejného pořádku mnohdy vítané. "Silná ruka" nahrazuje peníze, profesionalitu a důkladnost práce orgánů města i státu. Silná ruka umožňuje starostům kašlat na to, z čeho žijí obyvatelé jeho města. Na veřejné práce nejsou peníze. Přece ti "slušní lidé" chtějí platit stále menší a menší daně...

▼ Příslušník antikonfliktního týmu Policie ČR přikyvuje agitátorovi Dělnické strany a vysvětluje mu, že některé body programu jeho partaje jsou sice dobrý, ale kvůli těm ostatním je lidi na sídlišti brát nebudou. Rady profesionála - znalce psychologie a místních poměrů - byly vděčně přijaty. Jen jsem nepochopil, co vede strážce zákona k dialogu ne nepodobnému roli politického poradce NS...

Výsledkem je chronická podfinancovanost a upadající životní úroveň stále větší skupiny těch nejvíce ohrožených obyvatel. Jako první dopadly ekonomické důsledky této pravicové vytěsňovací a vylučovací politiky na Romy. Současně i na postpubescenty z dětských domovů, konfliktní jedince, opustivší nápravný ústav (pasťák) či děti z rozvrácených rodin. Zanedlouho dojde na "bílé" - na dělníky z likvidovaných továren i krizí zmítaných malých firem. Stát takto znevýhodněný občan nezajímá. Rodina v tomto případě nefunguje, protože postižen bývá plošně celý region. Kriminogenní rizika jsou naplněna beze zbytku. Je jen otázkou času a pravděpodobnosti, kdy do pasti trestního práva spadne další generace. Ideální soubor záminek pro vládu silné ruky. Pro nástup fašismu. Nečinný stát zaviní privatizaci práva i spravedlnosti. To, že výsledkem bude bezpráví a nespravedlnost, hlupáci nevědí.

Politici mohou dál nechodit mezi Romáky. Mohou je nechat diskutovat jen s policajty. Pak se ale nesmí divit, když jednoho dne už Romové s policií přestanou diskutovat a vezmou spravedlnost z bílých rukou do černých. Pod heslem Demokracie jen pro slušné lidi to budou hloupí politici "demokratických" stran, kteří ruku v ruce s doteď nečinnými nebo s nácky sympatizujícími policisty a státními úředníky připraví různým extrémním neonacionalistům, xenofobům a fašistům nástup. "Slušní lidé" je budou, jako už jednou v minulosti, vítat a budou jim tleskat.

A pak se budou všichni společně divit.

Setkání Romů proti demonstraci Dělnické strany v Bílině 79 fotografií FOTOGALERIE

Vytisknout