STÍŽNOST RADĚ ČESKÉ TELEVIZE

Konečné řešení otázky přizpůsobivých senátorů

24. 5. 2009 / Štěpán Kotrba

Mediálně vděčná přednáška "o nepřizpůsobivosti" organizovaná senátorkou Lianou Janáčkovou (klub ODS) a primátorkou Chomutova Ivanou Řápkovou (ODS) v Senátu za sebou zanechala několik palčivých a s volbami souvisejících otázek. Hlavním pořadatelem veřejného slyšení v Senátu byl jeho výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Předsedou tohoto výboru je břeclavský senátor Ing. Jan Hajda (ČSSD). Je snad kooperace s Ivanou Řápkovou při vymáhání dlužných částek od chomutovských neplatičů oficiální romskou politikou ČSSD? Otázku může položit senátorovi kdokoliv na emailu hajdaj@senat.cz. Nicméně Oranžová kniha, kterou k romské problematice ČSSD docela nedávno vydala, hovoří úplně jinak... Senátor Hajda se nicméně od jednání místopředsedkyně výboru, organizující toto jednání, nedistancoval.

Pořadatel sice pozval ministr pro lidská práva a národnostní otázky Michaela Kocába (za Zelené), předsedu Svazu měst a obcí europoslance Vlasáka (ODS), starosty, zástupce ministerstev, ombudsmana, exekutory a samozřejmě i novináře. Setkání se ovšem neúčastnily osoby s politickou odpovědností za příslušné resorty. Nebyli pozváni či nepřišli bývalí či současní ministři vnitra (dříve Ivan Langer, ODS), spravedlnosti (dříve Jiří Pospíšil, ODS), práce a sociálních věcí (dříve Petr Nečas, ODS), zdravotnictví (dříve Tomáš Julínek, ODS), ministra pro místní rozvoj (dříve Jiří Čunek, KDU-ČSL). Nebyli pozvaní nebo odmítli přijít? Pozváni nebyli ani zástupci Romů, ani terénní pracovníci, kteří znají problematiku v praxi, ani místní obyvatelé. Anebo snad pozváni byli a pozvání odmítli?

Proč nebyly zvány romské organizace - ani ty, které se věnují vyloučeným lokalitám - to je proto otázka pro Senát a hlavního pořadatele. Podle anonce ČTK dokonce senátoři nepozvali ani neziskové organizace, jako je Člověk v tísni, který je v této otázce jistě kompetentní (alespoň soudě díky od státu obdrženým grantům) a měl by co říci (alespoň podle toho, jak se do médií o sociálním vyloučení Romů asertivně vyjadřoval v minulosti). Pořadatelům přitom muselo být jasné, že se bude hovořit o Romech a že téma souvisí s terénní prací... Nebo i tato organizace byla pozvána a vystoupení v Senátu odmítla?

Je ovšem krajně nezvyklé, že slyšení přenášela redakce zpravodajství ČT. Není zvykem, aby televize v předvolební době dělala reklamu jedné političce a jení mediální kampani... Není zvykem, aby přenášela senátní akce v přímém přenosu. A není zvykem, aby - jestliže šlo o zpravodajství, nedala příležitost k vyjádření i těm, kteří na akci nebyli přítomni, má-li platit zásada objektivity a vyváženosti zpravodajství. A pokud by náhodou šlo o publicistiku, aby k vysílání nezajsitila všechny relevantní názory. Pokud již nebylo romským aktivistům nabídnuto vystoupení na slyšení, proč ve svém zpravodajství nemohla ČT 24 oslovit někoho z aktivistů sama? Nebo se tak snad stalo, ale aktivisté do televize nechtěli? To je spíš otázka pro šéfredaktora zpravodajství ČT Michala Petrova. Zeptat se ho můžete na adrese michal.petrov@ceskatelevize.cz.

ČT se podle mluvčího Ladislava Štichy rozhodla vysílat slyšení přímým přenosem "s ohledem na vysokou společenskou závažnost projednávaného tématu a s přihlédnutím k seznamu ohlášených řečníků". Účast Kocába považovala za garanci vyváženosti výměny názorů. "Tato konfrontace pohledů na jeden z nejpalčivějších problémů v sociální oblasti a oblasti lidských práv si zaslouží své místo ve vysílání," dodal mluvčí. Jak bylo očekávání České televize o konfrontaci pohledů na palčivé téma naplněno v praxi, se můžete zeptat mluvčího ČT na adrese ladislav.sticha@ceskatelevize.cz

ANONCE ČTK:

09:00 Veřejné slyšení na téma, jak stát pomáhá městům a obcím v boji s neplatiči. Pozváni jsou ministr Michael Kocáb, chomutovská primátorka Ivana Řápková, litvínovský starosta Daniel Volák, zástupci ministerstev vnitra, financí a sociálních věcí, veřejného ochránce práv nebo prezidentka Exekutorské komory Jana Tvrdková. Pořádá senátní výbor pro hospodářství.

"Toto tak zvané veřejné slyšení bylo neobjektivní, protože nebylo obsazeno proporčně všemi stranami. Chyběly vesměs autority s názorem lišícím se od přítomných starostů; představitelé nestátních neziskových organizací, obyvatelé dotčených sociálně vyloučených lokalit. Navíc slyšení svolala pí. senátorka Janáčková, která prokazatelně v minulosti pronesla rasistické výroky na adresu Romů," řekl Kocáb v tiskové zprávě k tomuto jednání a důvodům své neúčasti na něm. Souhlasím. Janáčkové rasismus je dostatečně znám.

Osobou zodpovědnou za zpravodajství České televize a program ČT 24 je nicméně ředitel redakce zpravodajství a publicistiky Milan Fridrich. Tímto na něj podávám stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání pro porušení zákona 231/2001 Sb., Radě České televize pro porušení pro porušení zákona 231/2001 Sb., zákona o České televizi a Kodexu České televize.

Podle §2 odst. 1 písm. j) vysílacího zákona se pořadem rozumí obsahově souvislá, celistvá a časově ohraničená část rozhlasového nebo televizního vysílání; v rozhlasovém vysílání se pořadem rozumí i programový prvek. Tedy i přenos senátního slyšení.

Podle části páté, hlavy první, zabývající se právy a povinnostmi při vysílání programu, §31 odst. (2) poskytuje provozovatel vysílání objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru.

Podle odst. (3) téhož zákona je provozovatel vysílání povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.

Podle odstavce (4) je provozovatel vysílání ze zákona (Česká televize) povinen sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.

Podle §32 odst. 1. písm. c) je každý provozovatel vysílání povinen zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k nenávisti z důvodů rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo příslušnosti k určité skupině obyvatelstva.

Navrhuji, aby v důsledku vysílání přenosu senátního slyšení jako pořadu televize ČT 24 bylo Radou pro rozhlasové a televizní vysílání zahájeno správní řízení o uložení sankce za porušení §31 odst. (2), (3), (4) a §32 odst. 1. písm. c) tohoto zákona.

§ 2 odst. (2) písm. a) zákona 483/1991 Sb. o České televizi je mezi hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání zejména poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. Podle písm. b) též přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky, a podle písm. c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti.

Obviňuji ředitele zpravodajství a publicistiky České televize Milana Fridricha, že jako odpovědná osoba nezajistil na programu ČT 24 poskytnutí objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů o problematice neplatičů v okrese Chomutov i jinde. Obviňuji jej, že neuvedl na pravou míru zkreslené a zavádějící informace a tím nenaplnil požadavek na přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky. Zároveň jej obviňuji, že v programu ČT 24 neposkytuje vyváženou nabídku pořadů tak, aby i mezi Romy a majoritní společností posiloval vzájemné porozumění a toleranci a podporoval tak soudržnost pluralitní společnosti.

Podle Čl. 5 Kodexu České televize, pojednávajícím o péči o informace ve zpravodajství a aktuální publicistice, je prvořadým úkolem České televize zprostředkovávat informace ve zpravodajských a aktuálních publicistických pořadech. Divákům musí poskytovat informace důležité pro jejich všestrannou orientaci a svobodné utváření názorů.

Podle článku 1.4 má Česká televize usilovat o to, aby maximum diváckých skupin našlo na obrazovce témata, která je zajímají. Zvláště nesmí v celku svého programu vylučovat žádnou z diváckých skupin nebo téma takové skupině vlastní. Je povinna věnovat také programový prostor tématům a žánrům přihlížejícím k potřebám a zájmům lidí v obtížné sociální situaci, mladých rodin a národnostních či etnických menšin žijících na území České republiky.

Podle odst. 5.6 dbá Česká televize ve zpravodajství a aktuální publicistice na přesnost a nestrannost spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.

Podle odst. 5.7 Česká televize striktně rozlišuje mezi zprávou a hodnotícím soudem (komentářem). Zprávou se rozumí skutkové tvrzení informující o určitém ději nebo stavu. Zpráva také zpravidla obsahuje informaci o postojích hlavních aktérů události, která je předmětem zprávy. Oproti zprávě vyjadřuje hodnotící soud názory, postoje nebo pocity. Česká televize musí dokázat pro diváky jednoznačnou formou oddělit zprávu od hodnotícího soudu.

Podle odst. 5.8 musí být zpráva založena na zjištěných a ověřených údajích. Česká televize je při získávání a zpracovávání informací plně podřízena imperativu zjistit a divákům zprostředkovat pravdivý obraz skutečnosti a v případech, kdy to pro nemožnost opatřit si všechny informace není beze zbytku uskutečnitelné, postupovat s cílem pravdě se maximálně přiblížit. Zamlčení důležité informace nebo potlačení jejího podstatného aspektu bude vždy hrubým porušením tohoto imperativu.

Podle odst. 5.10 je hodnotící soud vždy subjektivní a není ze své povahy podrobitelný důkazu pravdy. To však Českou televizi nezbavuje povinnosti zařazovat do vysílání zpravodajských a aktuálně publicistických pořadů jen takové hodnotící soudy, které jsou prezentovány čestně a bez klamavé manipulace s fakty, kterými má být hodnocení odůvodněno.

Je teoretickou otázkou, zda je přenos senátního slyšení publicistickým nebo zpravodajským pořadem. Podle mého názoru zpravodajským. To ale nezbavuje ředitele redakce zpravodajství a publicistiky České televize odpovědnosti za potlačení faktů a názorů osob, o nichž bylo hovořeno v Senátu, tím, že na jejich vidění událostí v Chomutově nebyl brán zřetel. Zároveň redakce zpravodajství neuvedla nezávislé právní hodnocení událostí v Chomutově z úst kompetentních řečníků. Jako zpravodajský pořad byl přenos neobjektivní a hrubě manipulující. Pokud by byl pořadem aktuálně publicistickým, jednalo by se o pořad nevyvážený s uvedením účelově zkreslených a manipulativních faktů. V době předvolební jde o závažné profesionální selhání.

Na manipulaci se podíleli řečníci - politici. Z jejich pohledu, v době vrcholící předvolební kampaně, se jedná o legitimní snahu o přesvědčení voličů - diváků i zprostředkovatelů informací, novinářů. Z pohledu České televize to bylo diletantské zapojení vysílání do služeb politické kampaně. Osobou v České televizi zodpovědnou za toto profesionální selhání je Milan Fridrich. O politické motivaci tohoto selhání se dá spekulovat, zvláště v souvislostech s Fridrichovými ambicemi na křeslo generálního ředitele ČT.

Text stížnosti pro porušení zákona 231/2001 Sb., zákona 483/1991 Sb. o České televizi a Kodexu České televize PDF

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 25.5. 2009