1. Webové stránky www.demokratickavyzva.cz budou přístupné členům SZ po zadání hesla. To bude zasláno každému zájemci - členovi SZ, který o to požádá na email info@demokratickavyzva.cz.

2. Logo SZ - Nebudeme používat v logu Demokratické výzvy, tím není dotčena možnost používat slova Strana zelených a spojení Demokratická výzva Strany zelených.

3. Demokratická výzva nebude vydávat tiskové zprávy minimálně až do skončení voleb do EP, tím není dotčena možnost jednotlivých členů vyjadřovat se do médií.

4. V Zásadách frakce budou provedeny změny, které povedou k jasnějšímu a srozumitelnějšímu vysvětlení ohledně možného přijímání darů. Přesto, že jsme přesvědčeni, že již teď je jasné, že případné dary mohou přijímat pouze fyzické osoby (vzhledem k neexistenci právní subjektivity Demokratické výzvy), bude článek 6 Zásad vypuštěn.

5. Naše činnost se vzhledem k výše uvedenému soustředí v následujících měsících dovnitř SZ s cílem zahájit diskusi nad současným stavem SZ a nalézt východisko ze slepé uličky, ve které se SZ dle našeho názoru nachází.

Výše uvedená usnesení jsou vstřícným krokem Demokratické výzvy k současnému vedení Strany zelených a nadcházejícím volbám. Tím ovšem nejsou dotčeny zásadní výhrady, které k současnému vedení a politickému stylu, který reprezentuje, máme. Náš cíl změnit Stranu zelených v slušnou a moderní alternativu k velkým stranám, která opět získá přízeň voličů a nabídnout delegátům příštího sjezdu alternativní vizi zelené politiky ke konceptu současného vedení zůstává nedotčen.

Potěšilo by nás, kdyby výše uvedené kroky umožnili těm členům Strany zelených, kteří doposud činnost Demokratické výzvy nevnímali pozitivně a vytýkali nám snahu o vlastní zviditelnění a poškození Strany zelených, začít s námi komunikovat, neboť kde není komunikace, tam není ani spolupráce.

Výkonný výbor Demokratické výzvy SZ

Přílohy: 1. Komentář k jednání ÚRK SZ 26.2.2009; 2. Nález Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995;

3. Výtah ze Sborníku studií Transparency International k vnitrostranické demokracii

Příloha č.1: Komentář k jednání ÚRK SZ 26.2.2009

Vzhledem k tomu, že stále neexistuje, nebo nebyl zveřejněn, řádně ověřený zápis z jednání ÚRK 26.2.2009, dovolujeme si k předmětnému jednání předložit následující komentář:

Minulý čtvrtek, 26.2.2009, byl na Ústřední revizní komisi Strany zelených projednáván podnět rady krajské organizace Jihomoravského kraje, na místě zastoupené Martinem Anderem, místopředsedou strany. Demokratickou výzvu zastupoval její předseda Martin Čáslavka (na jednání ÚRK, ale pozván nebyl). Jednalo se o žádost navrhovatele o prověření souladu činnosti a zásad Demokratické výzvy, vnitrostranické frakce Strany zelených, se stanovami Strany zelených.

Demokratické výzvě bylo vytýkáno zejména vystupování na veřejnosti (za Stranu zelených) a porušování článku 6 odst.1 Stanov, údajné překračování práv člena SZ (každý člen SZ má právo vyjadřovat na půdě strany své názory na politiku strany a činnost jejích orgánů a funkcionářů, obhajovat i menšinové názory a vystupovat ve straně s politickou iniciativou a tím se podílet na vytváření stranické politiky a jejího programu na příslušné úrovni) a odst.2, písm. l) stejného článku, údajné porušování povinností člena SZ (povinností každého člena SZ je respektovat rozhodnutí a usnesení SZ).

Každý člen, nechť se rozhodne jakým způsobem bude svá práva uplatňovat a jakým způsobem se bude bránit v případě, že budou jeho práva ohrožena. To, že je interpretována překročitelnost tohoto práva tím, že se člen vyjádří mimo půdu strany je absurdní a v nesouladu s ústavními právy občana ČR explicitně bráněnými v článku 17 Listiny základních práv a svobod: Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny -- každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně rozšiřovat ideje a informace, cenzura je nepřípustná. Konstrukce, kterou předvedla ÚRK v celé šíři svého rozhodnutí je podle našeho názoru v rozporu se základními právními principy. Jeden z nich zní: Co není zakázáno, je dovoleno.

Výklad ÚRK by tedy byl možný, pokud by v článku 6, odst. 2 zněla např. věta: Členům strany zelených je zakázáno prezentovat své názory na veřejnosti. Potom bychom byli ochotni přiznat, že Demokratická výzva porušuje vnitrostranické normy. Kdyby to bylo opravdu ve stanovách napsáno, nebo kdyby nějaký stávající článek byl tímto způsobem vykládán vnitrostranickou autoritou (což z institucionálního hlediska ÚRK je), pak by byly podle našeho názoru takové stanovy v rozporu s právním pořádkem ČR.

uvnitř stran, soutěž stran, které se navzájem hlídají ve prospěch nás občanů, soutěž osobností mezi stranami -- aby se tak ze strany-lobby stala strana prosazující zájmy veřejné. "

(zdroj http://www.transparency.cz/pdf/publikace/tppr_sbornik_studii.pdf)

Nemyslíme si, že je možné tento výklad připustit a vystavit se tak možným opatřením ze strany ministerstva vnitra, Ústavního soudu apod.

Pro ilustraci průběhu jednání přidáváme citát předsedy ÚRK Rokose: "...člen politické strany nemá stejná práva jako občan ČR." a ze stejného jednání další citát člena ÚRK Laty: "...nenaplňování stanov je snažší pro fungování strany."

Snažili jsme se zjistit a na místě jsme žádali příklad konkrétního porušení konkrétního rozhodnutí či usnesení. Odpovězeno nám nebylo a v odůvodnění revizního orgánu nic vysvětleno není.

Naše stanovy se o zákazu vyjadřování členů strany mimo stranu samozřejmě nezmiňují. Zmiňují se ale, a to bylo součástí argumentace navrhovatele, že pravomoc zastupovat a reprezentovat mají pouze ti, kteří jsou k tomu pověřeni ve stanovách. Podotýkáme, že kdokoli z Demokratické výzvy hovoří a zastupuje pouze Demokratickou výzvu. Nikdo se nikdy nevyjadřoval ve smyslu: Ten a ten názor říkám za Stranu zelených.

Ale zpět ke stanovám. Ono zastupování a reprezentování je ošetřeno pouze na třech místech:

Článek 13, odst. 11 (Předseda ZO), písm. a) reprezentuje ZO; Článek 15, odst. 8 (Předseda KO), písm. a) reprezentuje KO; Článek 19, odst.1 (Předseda strany), písm. a) zastupuje stranu navenek a je jejím oficiálním představitelem. Opět upozorňujeme na nebezpečnost interpretace stanov tímto kreativním způsobem. Mimo jiné říká: Vyjadřování se na veřejnosti je totéž co zastupování na veřejnosti. Pak ale například i člen předsednictva, místopředsedkyně republikové rady a další důležití funkcionáři nesmí na veřejnosti vyjadřovat své názory.

Ano, je to neuveřitelně absurdní.

"Donutit" někoho nevyjadřovat se na veřejnosti nikdo nikoho nemůže, přestože takovou ambici má. Může ho ale motivovat k umírněnosti. Například tím, že bude možné vyjadřovat se a otevřeně kritizovat na stranické půdě, na stranických plenárních orgánech a nebude mu hlasováním PROTI tato možnost odpírána, jak se dnes většinou děje.

Lze ho motivovat tím, že budou dodržována stávající pravidla pro používání vnitrostranické komunikace prostřednictvím hlavního rozesílače.

Lze ho motivovat tím, že spory mezi straníky a orgány budou řešit na vnitrostranické výkonné moci nezávislé a morálně autentické osobnosti.

Martin Čáslavka, předseda Demokratické výzvy SZ

Příloha č.2: Nález Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94:

"Politické strany a politická hnutí jsou korporacemi na soukromoprávním základu, v nichž členství není výsledkem aktu veřejné moci, ale volného rozhodnutí jednotlivců, nemají veřejnoprávní statut a požívají proto ochrany, plynoucí ze základních práv a svobod, v rozsahu, v němž lze základní práva a svobody vztáhnout i na právnické osoby.

Politické strany nejsou ani institucemi veřejné moci, ani se nenacházejí v postavení nadřízenosti, či podřízenosti vůči nim, ale jsou partnery státu a podle § 5 zákona č. 424/1991 Sb., ve znění zákona č. 117/1994 Sb., jsou:

a) odděleny od státu,

b) nesmějí vykonávat funkce státních orgánů, ani tyto orgány nahrazovat

c) nesmějí řídit státní orgány, ani ukládat povinnosti osobám, které nejsou jejich členy.

Avšak i vůči svým členům mohou strany vynucovat pouze plnění těch povinností, jež byly převzaty způsobem a v míře, které stát právně uznává za závazné. Stranické závazky, resp. povinnosti, jež stojí mimo tuto sféru, nejsou právně vynutitelné."

Příloha č.3: Výtah se Sborníku studií Transparency International k vnitrostranické demokracii:

Ředitel Transparency International, David Ondráčka : "Strany by měly klást větší důraz na otevřenost vůči činnosti frakcí a platforem".

David Ondráčka: "Zjednodušeně jde o to, zda budujeme demokracii "italského" typu, s úzkými klientelistickými vazbami, stranami kartelového typu, úzce spojenými se státem, nebo zda se vydáme směrem k větší otevřenosti, konkurenci a osobní odpovědnosti, řekněme k demokracii "skandinávského" typu. Pokud se rozhodneme pro druhou variantu, pak bude nutné současnou míru propojenosti klientelismu narušit a možná i legislativními či administrativními zásahy omezit. [...]

Zájmem stran by mělo být více zapojit členy do programové práce (organizovat pracovní skupiny, programové konference, workshopy) a více do ní zapojit i odborníky, kteří nejsou členy stran (ale mohou se jimi stát). Měla by být podporována užší spolupráce s angažovanou veřejností, ať už se jedná o NNO, think-tanky nebo univerzity. Strany by měly klást větší důraz na otevřenost vůči činnosti frakcí a platforem, podporovat činnost komisí a pracovních skupin a pravidelně organizovat programové workshopy a konference.

Kartelová strana je vrukou stranického vedení a jím najímaných konzultantů a poradců a nesnaží se příliš zapojovat členy do debat o směřování strany. [...]

V tomto chápání demokracie spočívá v tom, že elity se snaží získat přízeň veřejnosti spíše než zahrnout veřejnost do procesu tvorby veřejné politiky. Voliči by se podle něj měli zajímat o výsledky, nikoli o tvorbu veřejné politiky, která je doménou profesionálů. Kartelové strany jsou partnerstvím profesionálů, nikoli sdružením občanů pro občany. [...]

Tendence mocných vládnout pomocí korupční symbiózy je zřetelná. Bez účinného občanského tlaku zdola se stranické elity své korupční symbiózy samy od sebe nikdy nezbaví. [...]

Demokracie potřebuje naopak opravdovou soutěž: soutěž osobností