3. 3. 2009
Čeká nás první vlna ekonomické emigrace?Růst české ekonomiky byl v posledních dvaceti letech postaven na základních dvou faktorech: laciné pracovní síle a přílivu zahraničních investic, podpořených investičními pobídkami. Leč - stejně lacinou, ne-li ještě lacinější pracovní sílu mohou nabídnout další 3 až 4 miliardy lidí na této planetě. V každodenní praxi nás o tom mohly přesvědčit pracovní agentury, které do ČR přivážely po desetitisících levnější pracovní sílu z Vietnamu, Ukrajiny, Mongolska a dalších zemí. Můžeme se shodnout na tom, že prostřednictvím koncepce laciné pracovní síly cesta k budoucí prosperitě rozhodně nepovede. A co zahraniční kapitál? Vezme „roha“? |
Zahraniční firmy, velký otazníkZhruba 80% „českých“ firem je v zahraničním vlastnictví. Klíčovou otázkou je, zda v ČR zůstanou, nebo odtud utečou! Česká vláda na ně nemá pražádný vliv, takže rozhodne jejich privátní kalkulace, zda v ČR vydělají více, než když odejdou jinam. Rozhodující roli přitom bude zřejmě hrát „riziková přirážka“, která vyplývá ze subjektivního hodnocení ČR, jako „bezpečného přístavu“ pro jejich investice. Obávám se, že tady bude jádro pudla. ČR dnes hodnocena jako bezpečný přístav rozhodně není, a to i díky tomu, že se nad námi nerozestírá ochranný deštník Eurozóny. Dvourychlostní Evropa je skutečnostíDvourychlostní Evropa vznikla, bez valného zájmu českých médií, dne 12. října 2008, kdy premiéři zemí Eurozóny slíbili, že nenechají padnout žádnou "systémově důležitou banku". Ochranný protikrizový deštník tak vztyčili pouze nad šestnácti ze sedmadvaceti členských států EU. Jak víme, ČR se pod tento deštník včas schovat nepodařilo. Klobouk dolů před slovenskou reprezentací, která to stihla v hodině dvanácté. A jaké z toho plynou pro ČR důsledky? "Tento slib vede k rychlé a vážné finanční krizi v nových členských státech, které dosud nezavedly euro," míní Soros ve svém článku pro Financial Times a dodává: "Když se banky eurozóny pokusí stáhnout svůj kapitál pod ochranný deštník, dostanou se východoevropské měny a trhy s dluhopisy pod tlak, ekonomika půjde dolů a schopnost domácností splácet se ztratí." Sorosovu analýzu potvrzují pády forintu, zlotého i české koruny, které od října ztratily zhruba pětinu své hodnoty. V listopadu poklesl zájem o středoevropské státní dluhopisy. Oprávněnost Sorosových obav potvrdil v rozhovoru pro Financial Times Deutschland expert Vladimir Gligorov z vídeňského Ústavu pro mezinárodní ekonomická srovnání. "V zemích jako Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko je dnes vysoká míra aktiv v zahraničních rukách. A teď vzniká nebezpečí, že investoři své peníze stáhnou. Už tam nemohou nic vydělat". Obávám se, že jsou to pravdivá slova. Jak zahraničním firmám vyprší investiční pobídky, začnou se z ČR s největší pravděpodobností stěhovat a zbude tu po nich jen rezavý pás nikým nevyžívaných montovacích hal a tisíce nezaměstnaných. Vlády a vizeAni ODS ani ČSSD nepřišla s vizí nového modelu ekonomiky, který se bude muset nejméně 3 až 5 let obejít bez výraznějšího přílivu zahraničního kapitálu i poptávek pro český průmysl a přitom by uživil 10 miliónů českých občanů. Obě strany přišly se slunečníky do deště, jak jejich „protikrizové balíčky“ trefně označil profesor Zelený. A aby nebyl špatným zprávám konec, ODS ještě vydává nečlenství v Eurozóně a vlastní měnu za největší výhodu naší ekonomiky v boji s krizí!! Svatá prostoto...!!! Čeká nás první vlna ekonomické emigrace?Každý z nás, jako vlastník své pracovní síly stojí dnes před stejným problémem, jako zahraniční vlastníci českých firem: vydělám více v ČR, nebo v zahraničí? Kde pro mě a moji rodinu bude život ekonomicky bezpečnější? Obávám se, že v zemích eurozóny či jinde ve vyspělém světě. V ČR vládne vláda bez vize a je otevřenou otázkou, zda pod případnou vládou ČSSD v čele s Jiřím Paroubkem bude lépe. Zatím o tom nic nesvědčí. Česká ekonomika se čím dál tím více bude muset vyrovnávat s absencí zahraniční poptávky i investic, tedy jedním ze dvou hlavních faktorů, který vedl k tuzemské prosperitě. Naši situaci bude komplikovat dnes už zřejmá skutečnost, že krize bude dlouhodobá. Vidíme, jak prudce klesá ochota eurozóny přijmout mezi sebe kteroukoliv novou „východní“ zemi změkčením vstupních podmínek a je jen otázka času, kdy bude klesat i ochota nám finančně pomoci. |