Jdu tedy do ledničky, abych se podíval, jestli tam není něco k snědku. Otevřu její dveře, a do nosu mne udeřil příšerný zápach rozkládajícího se lidského masa.

Manželka pořád stále naříká, že se máme špatně, že je krize, a jak je draho atd. No, a představte si, ona nechává přitom v ledničce zbytečně zkazit lidské maso. Mne to velmi rozčílilo, a tak jsem jí tu nešetrnost vyčetl. A pak už jsme se jenom hádali. Až do té doby, než mne uzemnila ránou pěstí do spánku.

Mně její nehospodárnost opravdu velmi vadí. Nemám totiž zbytečné zabíjení lidí rád. Víte, jak by bylo vám, kdyby vás někdo zbytečně zabíjel? Tak se nedivte. Jím lidské maso jenom z nutnosti, a plýtvání touto potravinou odsuzuji. Miliony lidí na světě hladoví a umírají nedostatkem potravin, a my máme doma zbytečné zásoby, které se navíc ještě kazí, rozkládají a nespotřebují. Nestačíme všechno to lidské maso ani sníst, a tak je často zkažené vyhazujeme do kontejneru.

Nejsme ovšem sami. Když se podíváte do kontejneru před naším panelákem, zjistíte, že je plný vhozených nedojedených, a zkažených zbytků lidského masa. Obvykle ty odpadky dojídají bezdomovci, ale i tak jich popeláři ještě hodně odvážejí na městskou skládku. Zde se v nich jako pohřebáci hrabou hejna havranů, kterých je v našich městech spousta. Čekají na dostatek lidského masa.

Jistě vám vrtá hlavou, ze kterých lidí to maso pochází? Náhodou přesně znám jejich jména. Jmenují se brambory, chleba, rohlíky, salám, jablka, rajčata, mrkev, cibule, řízek a mnoho jiných.