2) Článek opomíjí fakt, že ruské námořnictvo ukončilo námořní blokádu Gruzie. Byly příčinou výhrůžky Ukrajiny, že ruské lodě nepustí zpátky do svých přístavů, které mají Rusové pronajaty do roku 2017? A je vůbec pravděpodobné prodloužení této smlouvy?

3) Nechápu tvrzení, že pro Izraelce "byla angažovanost v Gruzii jen kšeftem". Pro Izrael byla Gruzie významná kvůli ropovodu BTC, který autor zcela správně několikrát zmiňuje. Ropovod BTC je důležitý pro energetickou bezpečnost Izraele i pro energetickou bezpečnost Evropy, v tomto kontextu je třeba interpretovat nynější návštěvy evropských politiků ve válčící Gruzii.

4) Bylo by užitečné blíže popsat, jakým způsobem Rusové "zablokují americké plány na ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan", jak se píše v článku, pokud tento ropovod byl již uveden do provozu. Ropovod je nyní zablokován jiným způsobem, 5. srpna došlo k výbuchu v jeho turecké části. Kurdští vzbouřenci z PKK se posléze přihlásili k odpovědnosti za výbuch, úmyslné zavinění však zatím není potvrzeno z jiných zdrojů. Je zajímavé, že o dva dny později přestal dočasně fungovat ropovod, kterým nafta proudí do tureckého Ceyhanu z iráckého Kirkúku. Lze čekat, že se vlády v Gruzii ujme pro-ruská garnitura, která bude v zastoupení Moskvy držet pomyslnou ruku na ropném kohoutku? Zejména poté, co válka s Ruskem vzbudila mezi gruzínskou veřejností i opozicí protiruské vášně?

Někteří lidé se mohou radovat, že americký agent Saakašvili, který během předvolební kampaně sliboval pacifikaci odbojných částí Gruzie, může přijít o moc. Neměli bychom však zapomínat na utrpení, které způsobil desetitisícům lidí, a na nejasné vyhlídky, kdo a co přijde po něm.