Washington tvrdí, že protiraketový obranný systém bude ochraňovat území Spojených států a jejich spojenců proti raketovým úderům z "darebáckých států". Ale to je zavádějící.

Umístění amerických základen v Polsku a v České republice není příliš výhodné pro sestřelení hypotetických íránských či severokorejských raket, ale je velmi výhodné pro sestřelení všech raket, které by Rusko mohlo vypálit ze svého území proti Americe.

Avšak vojenští odbordníci v Rusku i v zahraničí tvrdí, že americká protiraketová obrana nemůže být hrozbou strategickým jaderným silám v Rusku. Proč jsou tedy z toho ruští vojáci a politikové tak nervózní?

Odpověď spočívá ve slo vech "první úder" a "škrty ve strategických jaderných potenciálech". Zákaz globálních protiraketových obranných systémů z r. 1972 znamenal, že žádná strana ve studené válce nemohla zahájit beztrestně jaderný útok.

Škrty v arzenálech jaderných zbraní, zpřesnění zbraní a jejich "očištění" i snížení mocnosti jejich bomb znamená, že jaderná válka mezi Amerikou a Ruskem už neznamená konec veškeré lidské civilizace. Avšak pokud by jedna strana podnikla proti druhé straně jaderný úder, zbývající jaderné zbraně druhé strany by stále byly schopny podstatnou měrou poškodit agresora.

Protiraketový obranný systém je však schopen tuto míru dále snížit. Až bude americký protiraketový obranný systém plně dobudován, Spojené státy budou mít poprvé od let 1945 - 1950 znovu schopny zaútočit na Rusko bez obav z odvety.

LIkvidace strategické parity má zjevné důsledky. Rusko bude muset znovu začít budovat svůj strategický obranný potenciál, ale dnes za složitějších podmínek než za sovětské éry. Rusko v tomto smyslu čelí mnoha překážkám - jednak mezinárodním smlouvám, které si zatím nepřeje odvolat - a podstatnému snížení kvality svého průmyslu na výrobu jaderných raket od rozkladu SSSR.

Co se tedy dá dělat? Možná, že bychom měli vybudovat vlastní protiraketový obranný systém ve snaze oslabit potenciální překvapivý útok na naše strategické jaderné zbraně. Takový systém je nesmírně nákladný a neumožní Rusku ochránit celé své území, ale můžeme a měli bychom chránit hlavní oblasti, kde jsou umístěny strategické jaderné zbraně, ve snaze ochránit jejich potenciál odstrašení. Avšak toto rozhodnutí nebude ani lehké, ani levné.

To je cena naší porážky ve studené válce.

Kompletní text v angličtině ZDE