|
17. 6. 2008
Jak dál s občany Evropy?Citát z článku "BBC: Jak dál s Lisabonskou smlouvou?": Baronka Quinnová: Ano, mám určité sympatie s irskými voliči, kteří čelili této velmi složité smlouvě, která, jak mnoho irských voličů zřejmě usoudilo, jim nebyla řádně vysvětlena. V určitém ohledu je to samozřejmě překvapivé, že Irsko tu smlouvu odmítlo, vzhledem k tomu, že Irsko má a mělo tak obrovský prospěch z členství v Evropské unii. Myslím, že lidé usoudili, že se od nich chce, aby hlasovali o něčem, čemu nerozumějí. A tím se musíme zabývat. Je ale ironické, že Lisabonská smlouva v mnoha ohledech demokracii v Evropě posílila. Zejména posílila roli národních parlamentů. A právě z toho důvodu považuji hlasování v Irsku za velké zklamání. Kolik lidí nerozumí rozličným strojům, které přesto používají? Kolik lidí nerozumí počitačům, které přesto používají? Kolik lidí nechá o svém zdraví rozhodovat lékaře, výzkumníky z farmaceutického průmyslu, lekárníky ? |
|
A těch kolik je obrovské množství. A nikomu nevadí, že za něho rozhodují druzí, a že objektu rozhodování nerozumí. To znamená, že při rozhodování o budoucím uspořádaní Evropy a vůbec celého světa hrají velikou roli ještě jiné faktory.
Jak dlouho bojovali Irové za svoji národní samostatnost? Nemají náhodou Irové strach, že tu národní samostatnost ztratí? Nemají stejný strach i ostatní národy Evropy? A co je to vůbec ta národní samostatnost? Je národní samostatnost vůbec možná? Nejsou všechny národy na sobě vzájemně závislé? Nejsou všechny národy z hlediska vyššího řádu stejné? Já si myslím, že nejprve musí každý z nás překonat egocentrismus a etnocentrismus a potom můžeme mluvit a rozhodovat o budoucím uspořádání Evropy. Do té doby toto rozhodování musíme nechat odborníkům, jako v jiných oborech lidské činnosti kde nám to vůbec nevadí, a doufat že tito odborníci jsou moudří a na worldcentrickém stupni vývoje. |
