17. 6. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 6. 2008

ZELENÉ, NIKOLI BÍLÉ GRÓNSKO:

Antielitář Klaus proti Lisabonu a globálnímu oteplování

Sotva občané tzv. Zeleného ostrova (rozuměj Irsko) udělali pro Evropu to nejlepší podle svého vědomí a svědomí, tedy hlasovali proti tzv. Lisabonské smlouvě, jedním hlasem odevšad slyšíme, že Evropa se záporným výsledkem nepočítala. Evropa neví, co dál. Václav Klaus, i mimo Evropu známý antienvironmentalistický politik a doma bojovník proti euroestablishmentu politik, Irům děkuje. A sklízí hněv.

Proč? Za co?

Není to tak dávno, co europropaganda (novináři, politologové, všelijací univerzální všeználkové a analytici, eurobyrokrati a spřízněné politické síly) ronila svorně slzy nad krachem tzv. Evropské ústavy. Tehdy, po "neúspěšných" referendech, nám mediální hlásné trouby odmítnutí tlustospisu vysvětlili sloganem o věrolomné Francii a sobeckém Nizozemí. Nad Evropou se jakoby zatmělo a už se "historicky" uvažovalo o hrozbě války. (Nebude Ústava = bude válka. Nejspíš s Německem, s kým jiným. Proč by měla být? To už je jedno.)

Situace vypadala neřešitelně, ale eurokrati nelenili a neuvěřitelné stalo se skutkem. Nebožka Euroústava byla se vší úctou hodnocena jako dílo literárně poněkud nezáživné ...,ale koho by napadlo, že vítěznou náhradou bude spis zcela nečitelný? Nový text ostatně vůbec nebyl ke čtení určen: a teď Nám nevděční Irové (tolik toho pro ně Evropa udělala!) demokraticky odkopli Lisabonskou smlouvu.

Všechno už tu nějak bylo. V nejlepších letech jediné Církve lid naslouchal kázáním v mrtvém jazyce, jemuž obyčejný poddaný nerozuměl. Reformace přiblížila obci Písmo v mateřském jazyce. Nynější poselství tzv. Lisabonské, jinak Reformní smlouvy, dalo ovšem Reformě nový, postmoderní význam. Lid Evropy je z vůle eurokratů opět odkázán k bezvýhradné víře v dobré úmysly Nejvyšších.

Takže: "věřte tomu, co vám říkáme, je to tam. Je to ještě lepší než kdykoli před tím ...Nic lepšího nemáme!" Asi takhle se U Nás za Lisabon zasazovala soc. dem.

Velmi přesvědčivé, velmi přitažlivé, nesmírně zajímavé.

Nepodobá se to celé spíše tomu, čemu se říká Protireformace?

Václav Klaus, Náš znovuzvolený prezident, se umí vymezit vůči přitakajícímu davu. Zarputile, třebas "proti celému světu", odmítá závěry mezinárodních panelů o globálním oteplování, napadá "environmentalismus," "NGOoismus", rovněž tak snahy o vytvoření evropského Superstrátu. Klaus tedy brojí proti všem podobám "elitářství." Je to Náš obhájce zájmů prostého člověka proti všem, kteří z hierarchických dálek a expertních výšin "vědí všechno lépe" než malý člověk dole na zemi.

Nemá Klaus nakonec pravdu? Netkví právě v Klausově okázalém "antielitářství" kořen Klausova českého úspěchu?

Ano, Klaus rozumí myšlení a chápání průměrného člověka, který žije při zemi, jezdí autem a lítá průměrně jednou dvakrát ročně na dovolenou -- za teplem nebo na lyže. Obyčejný člověk ví, že on nemůže za globální oteplování. Klaus hříšníkům nehrozí. Klaus mu dává rozhřešení.

Obyčejný člověk se chce ohřát, když je mu zima, otevřít ledničku, když má hlad, mýt se teplou vodou, kdy ho napadne, a nemyslí při tom na tající ledovce a tonoucí Bangladéš nebo Kiribati. Pro obyčejného člověka je teplo nadosah příjemnější než zima a tonoucí ostrovy. Jednoznačně, tady není co řešit.

Obyčejného člověka skleníkové plyny a pikogramy CO2 v atmosféře prostě nezajímají a zajímat nikdy nebudou. Cena benzínu, plynu, elektřiny, bydlení, dovolené, práce, plat a volný čas, to je to, co Nás zajímat musí. Když není na horách sníh, tak se zapne dělo. Když ne, letíme jinam. Když mám chřipku, dám si Paralen, když anginu, tak penicilin, když mám alergii, dám si zirtec - nebo něco jiného. Jen si vybrat, je z čeho. Dokud to jde, tak to dělám, dokud na to mám, tak to tak bude.

To je Náš reálný život.

Teplo je každopádně příjemnější, než zima, tomu rozumí každý.

Co je na tom divného?

Pokud se politici a jejich PR klaka budou ohánět přírodní vědou a koncentracemi karbondioxidu nebo pojmy jako "Evropa, globalizace, flexibilita, komparativní výhody, akceschopnost, bezpečnost" atd., nemají obyčejným lidem co říct.

Grónsko bylo taky kdysi zelené -- no bože, bude zas!

Klaus to dobře ví. Oni -- eurokracie, mocní a jejich think tanky -- to nepochybně vědí taky. Klaus je prostě populista, na jehož mínění nezáleží. Jediné, co může získat či pozbýt, je obliba. Věci půjdou dál, ať už to Klaus komentuje jak chce.

Jaké je potom reálné poučení z irského referenda? Prosté: Opakovaně jsme se přesvědčili (Francie, Nizozemí, Irsko), že referendum jako prostředek prosazení velkolepých (a nejasných) zájmů jednotné Evropy (nebo jejích skutečných vládců) nefunguje.

Takže příště už to projde.

Jinak ... !

                 
Obsah vydání       17. 6. 2008
17. 6. 2008 Guardian: Česká republika odmítá úsilí Francie a Německa ratifikovat Lisabonskou smlouvu
17. 6. 2008 Ropa opět za rekordní cenu
17. 6. 2008 Jestli tohle čtete, jsem mrtvý
17. 6. 2008 Evropská unie a zastupitelská demokracie, neboli Cena míru a svobody Uwe  Ladwig
17. 6. 2008 Rotary Club: Okázalé konání dobra, kontroverzní členové, hradba mlčení Petr  Nachtmann
17. 6. 2008 Turci spráskali Čechy. Bylo to strhující Luděk  Toman
16. 6. 2008 Irské odmítnutí: za současnou podobou EU stojí dinosauři Boris  Cvek
17. 6. 2008 Holé hlavy pochodovaly kolem Děčína Michal "Wolf" Vlk
16. 6. 2008 Holding AGEL podává žalobu na Olomoucký deník
17. 6. 2008 Antielitář Klaus proti Lisabonu a globálnímu oteplování Michal  Vimmer
16. 6. 2008 Destrukce práv, za něž naši předkové riskovali život Darina  Martykánová
17. 6. 2008 Philip Agee persona non grata aneb obrazy z deníku bývalého agenta CIA Jana  Ridvanová
17. 6. 2008 Proč jsem pro evropskou spolupráci a integraci? Ladislav  Žák
16. 6. 2008 Prezident Sarko neviditelný, choť Carla nedorazila Josef  Brož
17. 6. 2008 "Je to za hranicí vkusu, ale ne za hranicí mediální", v tomto případě etickou Olga Anna Sedláčková
16. 6. 2008 Soukromí v parlamentním klubu Zelených Štěpán  Kotrba
17. 6. 2008 Barack Obama symbolem změny není Daniel  Veselý
17. 6. 2008 Jak je komu libo -- o interpretaci výsledku irského hlasování
17. 6. 2008 Nový občanský zákoník? Co s ním ? Stanislav  Křeček
17. 6. 2008 Můj soused udavač František  Řezáč
17. 6. 2008 "Estébáků" jsme se skutečně nebáli Václav  Špíka
17. 6. 2008 Vzpomínkový optimismus Jan  Čulík
17. 6. 2008 Jak to ve skutečnosti bylo František  Řezáč
17. 6. 2008 Žádný Američan není chudý, všichni jsou předbohatí Josef  Vít
17. 6. 2008 Langerovi pořád chybí přes pět tisíc policistů Zdeněk  Maršíček
17. 6. 2008 Jak dál s občany Evropy? Zdeněk  Wognar
17. 6. 2008 Sarkozy osobně převzal žádost obyvatel Peacelandu o uznání nezávislosti
17. 6. 2008 Na Bělehrad! Ladislav  Fanta
16. 6. 2008 Za porážku našich můžu já František  Řezáč
16. 6. 2008 Paroubek drží zemi v kleštích a Bursík si dělá legraci z voličů Václav  Hála
16. 6. 2008 Černý pátek 13. června pro EU -- Irové řekli "ne"
16. 6. 2008 Bombastický titulek mladého pravičáka v iDnes nic neosvětlil Štěpán  Kotrba
16. 6. 2008 Můj soused estébák Jan  Kadubec
16. 6. 2008 Lidové noviny a paradox současného diskurzu Bohumil  Kartous
16. 6. 2008 Testudo - loutna v renesanční a barokní hudbě
16. 6. 2008 Vazba pro svědky Zdeněk  Jemelík
6. 6. 2008 Hospodaření OSBL za květen 2008