Barack Obama názorně představil onu "změnu"svým patolízalstvím a naprostou servilitou při zasedání American Israel Public Affairs Committee (AIPAC - známá izraelská lobby) minulý týden, kdy se mu podařilo zastínit i republikánského kandidáta Johna McCaina. O dění v Gaze, o kterém nyní editor listu Haaretz referuje jako o "brutálním uvěznění, devastaci a deprivaci nevinných lidí", se vyjádřil jako o "situaci, kdy z území kontrolovaného Hamasem prší rakety na Izrael". Obama naprosto ignoroval aktuální poměr zabitých civilistů v Palestině -- 400 ku 1 ve prospěch Izraele. Senátor také prohlásil, že je třeba "izolovat Hamas" za situace, kdy podle březnového průzkumu veřejného mínění si 64% Izraelců přeje navázat přímá jednání mezi ním a Izraelem. Obamovo tvrzení, že "Jeruzalém musí zůstat Izraeli a není možné jej rozdělit" všemu nasadilo korunu. Zde se pan senátor dostává do křížku s mezinárodním právem a rezolucí RB OSN č. 242, jež považuje Jeruzalém za nedělitelný a jeho východní část za politické, ekonomické a kulturní centrum případného palestinského státu.

ZDE

Otázka Latinské Ameriky coby "zadního dvorku" Spojených států, zejména politicko-ekonomických změn, které se během Bushova prezidentování projevily v odmítnutí západní mantry neoliberálního diktátu a hegemonie USA ve prospěch latinskoamerické regionální integrace, zůstává v očích demokratického prezidentského kandidáta dosud nezodpovězenou.

Na webu senátora Obamy se v článku "Statement of Senator Obama on Latin America" u příležitosti návštěvy prezidenta Bushe v pěti jihoamerických zemích v březnu tohoto roku kupříkladu tvrdí: "Jak mnozí zaznamenali, volby napříč jihoamerickým kontinentem daly hlas desítkám milionů lidí, toužícím po politické, sociální a ekonomické změně. Toto je vítaný vývoj a výzva pro nás, kdo si přejí, aby Ameriky pokračovaly po cestě demokracie a spravedlnosti...Často se tyto změny projevily v antidemokratickém hávu...Do této doby je pomoc lidem se zbavit široce rozšířené chudoby v našem zájmu, přesně ve shodě s našimi hodnotami... Větší brazilská produkce biopaliv může podpořit hospodářský růst napříč Latinskou Amerikou a snížit vliv venezuelského prezidenta Chaveze...Spojené státy poskytly Kolumbii 5 miliard za posledních 7 let, aby se situace v zemi stabilizovala...Další konsolidace legitimních vládních institucí Kolumbie -- a rozšíření jejich působnosti napříč celou zemí - je v národním zájmu Spojených států i Kolumbie...Poté, co Guatemala vybředla z dekád trvající občanské války, která za sebou nechala 200.000 mrtvých, se nachází uprostřed nové vlny násilí...Jsem povzbuzen, když vidím, jak se Bushova vláda snaží podpořit regionální tendence ve Střední Americe a vypořádat se s mezinárodními gangy...Existuje konsenzus, že náš imigrační systém je nefunkční...Potřebujeme komplexní přístup, jak se vypořádat s ilegální imigrací, která zamezí přílivu ilegálních imigrantů přes naše hranice... Prezident (Bush II.) konzistentně volá po důrazné podpoře imigrační politiky... Bushova cesta zaznamenala otevření nové kapitoly v partnerství a kooperaci...Nastal čas, aby Spojené státy potvrdily a obnovily svoji historickou roli coby vůdce hemisféry..."

ZDE

Tato "cesta demokracie a spravedlnosti" za sebou nechala statisíce mrtvých a miliony bezprizorných, kdy byly Spojenými státy v Latinské Americe podporovány celé řady tyranských režimů, pučů a vyhlazovacích akcí. Nyní se tu způsob zavádění demokracie zaobalil do "lidštějšího hávu"a technicky zdokonalil - ač se účel nezměnil - a to působením např. "nezávislých" nevládek jako NED, USAID, podkopáváním rodících se demokratických procesů, oktrojováním ústav suverénních států, podporou pravicových elementů, opozice a masmédií nebo pořádáním stávek a demonstrací, především pak ve Venezuele, Bolívii a Ekvádoru. Barack Obama podporuje masovou výrobu a produkci biopaliv nejen v Brazílii a Mexiku, ač je toto mnohými institucemi a odborníky jako je britský žurnalista, akademik a enviromentální aktivista George Monbiot nebo filipínský sociolog a politický analytik Walden Bello vnímáno jako cesta do pekel, lemovaná mimořádným utrpením milionů hladovějících a ekologickými katastrofami ve 3. světě.

Obamova analýza ohledně "stabilizované situace v Kolumbie" by byla dojemná, kdyby nešlo o tak závažné skutečnosti. Kolumbie je opakovaně organizacemi Human Rights Watch a Amnesty International prezentována jako "země, kde jsou nejvíce pošlapávána lidská práva na západní hemisféře", zanechávajíc tak v nedohlednu oficiálního démony Kubu a Venezuelu. Civilní konflikt, vyvolaný pravicovými guerillami a státními jednotkami, vypudil z domovů 4 miliony lidí a vyvraždil tisíce chudých rolnických rodin. Kolumbijská vláda je v rámci latinskoamerického kontinentu nejbližším spojencem vlády americké, jak správně podotkl Barack Obama, a nadále jím jistě zůstane. Zájem prezidentského kandidáta o Guatemalu navazuje na Billa Clintona, který se guatemalským občanům veřejně za svou zemi omluvil, neboť ta podporovala zdejší genocidní junty, které nesou hlavní zodpovědnost za utrpení občanské války. Podle guatemalských údajů se v současnosti v zemi dramaticky zvýšila zločinnost, dosahující prý takových rozměrů jako tomu bylo za občanské války. Žhavé téma "ilegální imigrace", které vedle jiného zlomilo vaz republikánskému kandidátovi a populistovi Ronu Paulovi, vyžaduje neodkladné řešení, tvrdí Obama. Podle jeho slov je třeba zbídačeným obyvatelům Centrální Ameriky, zejména však Mexičanům, zamezit vstup do země, která se zásadním způsobem podepsala na plošné destrukci živobytí milionů z nich. Například ekonomický dopad NAFTA (Severoamerická zóna volného obchodu mezi Kanadou, USA a Mexikem) příliv bezprizorných Mexičanů do země zaslíbené zdvojnásobil. Obamova vize Spojených států a jejich historické povinnosti vést hemisféru se ve výčtu předešlého jeví poněkud chmurně.

Co se týče postoje Baracka Obamy vůči Kubě i zde setrvává na mrtvém bodě, na rozdíl od drtivé většiny politických špiček států EU, Kanady, o mezinárodním společenství nemluvě: "Nikdy během mého života Kubánci neokusili svobodu. Jde o strašné a tragické status quo, o kterém víme půl století -- o volbách, jež jsou cokoliv, ale ne svobodné, disidentech, uvězněných v temných celách za to, že se odvážili říct pravdu. Nebudu stát za touto nespravedlností, ani vy ne; společně se postavíme za svobodu na Kubě."

O ilegálním embargu, uvaleném na Kubu Spojenými státy téměř před 50 lety, jež pravidelně odsuzují rezoluce RB OSN, v drtivé míře vetované pouze USA a Izraelem, hovoří celá řada humanitárních těles negativně jako o ekonomické strangulaci trestající hlavně civilní populaci; dokonce i někteří předáci amerického ropného průmyslu i několik republikánských senátorů, Barack Obama navzdory slibům o přehodnocení některých jeho aspektů prohlásil: "Budu jej nadále udržovat".

ZDE

Americké Waterloo v Iráku a Afghánistánu je velkou výzvou budoucímu prezidentovi nejmocnější země světa. Antony Arnove, autor knihy Iraq: The Logic of Withdrawal (Irák: Logika ústupu), a excelentní americký historik Howard Zinn přinášejí více informací ohledně postojů senátora Obamy vůči těmto krizím. Přes své jednoznačné protiválečné stanovisko v minulosti, má pan senátor ve skutečnosti jiné plány. Obama coby potencionální prezident počítá s tím, že značná část amerického vojska v Iráku zůstane léta, pravděpodobně déle než po dobu čtyř let trvajícího prezidentského mandátu. Otevřená zůstává možnost, že po redukci amerických vojsk zde budou působit žoldnéři z privátních "bezpečnostních agentur" jako je Blackwater. Navíc zde budou operovat desetitisíce jednotek určené pro "protipovstalecké operace", nemluvě o existenci největší americké ambasády na světě v Bagdádu a desítek vojenských základen po celém Iráku. Barack Obama dále hovoří o "potřebě se obecně soustředit na celý region a ukončit boj v Afghánistánu". Je více než pravděpodobné, že se část jednotek z Iráku natrvalo přesune do Afghánistánu. Je vidno, že běží o změnu staré imperiální strategie, nikoliv však o konec opanování klíčových pozic v důležitém regionu. Senátor podporuje "surge" v Afghánistánu podobně jako podporuje Bushova administrativa "surge" v Iráku. Jinými slovy - demokratický kandidát na amerického prezidenta volí jiné strategie a postupy, nicméně cíle zůstávají stejné: zachovat a rozšířit americkou dominanci ve světě, nic jiného.

ZDE

Jak uvádějí dva britští konzervativci Timothy Lynch a Robert Singh v listu Wall Street Journal:" Ať v listopadu vyhraje kdokoliv, současná zahraniční politika Washingtonu zůstane neměnná. Žádný ze stávajících kandidátů neodstoupil od války proti teroru. Oba vnímají prezidenta Bushe jako takticky deficitního. Debata o válce ale zůstává -- jak, kde a kdy."

ZDE