Doplatek za recept, návštěva lékaře nebo pobyt v nemocnici je zpoplatněn. To omezuje přístup k těmto službám. Vše s ,,filosofií", že aby bylo něco vzácné a aby se s tím přestalo plýtvat, je třeba to zpoplatnit. Tím bylo v minulosti zdůvodňováno například zdražování vody, energie apod.

Plýtvání, nebo lépe řečeno užívání, se takto dá skutečně zabránit, ale u koho? Jedině u toho, kdo nemá peněz nazbyt. Tedy u člověka, pro něhož je omezovací částka skutečně omezovací. Pro koho je omezovacích 30kč za návštěvu lékaře, či další poplatky? Pro konstruktéra či manažera s čistým platem nad 60 000Kč? Pro majitele činžovního domu? Pro bezdětný pár s celkovým příjmem 60 000Kč a vlastním bydlením? Ne, pro nikoho z nich. Těm je nějakých 30 nebo 60Kč prostě ukradených. Když budou mít pocit, že mají jít k lékaři, půjdou a to zcela bez ohledu na pár směšných drobňáků. Pro ně tato částka není symbolická, prostě ji nevidí. Žádné omezování.

Omezovací efekt mají však poplatky na lidi, kteří jsou v situaci, kdy peněz není nazbyt. Maminky bez otců, otcové bez maminek, opuštění nebo poloopuštění důchodci, zaměstnaní nebo polozaměstnaní (zaměstnaní s nízkým příjmem), studenti apod. Tyto skupiny lidí poplatky skutečně omezují v přístupu k lékařské péči. Pro tyto lidi tato částka (vlastně i při běžné návštěvě s vydáním léků částky) není symbolická, ale třeba rozpočtem na jeden celý den.

Je však toto omezovaní efektivní? Kolik stojí léčba včas nepodchyceného zápalu plic? Zatímco meningitidu mnohdy lékař rozezná od chřipky ,,na první pohled" (a zdravotní systém to nic nestojí), může ,,sebediagnóza" přijít velice draze.

Musím proto jednoznačně souhlasit s panem Janem Mertlem, z jehož článku Tančíme s poplatky" cituji: Pravým smyslem poplatků totiž není a nikdy nebylo regulovat nadspotřebu. Ta ve zdravotnictví existuje, ale v nastavené podobě na ni poplatky prakticky nemají vliv. Respektive mají - odradí starou babičku od konzultace u lékaře, odradí maminku od předpisu léku proti kašli pro své dítě, lékárník jí určitě prodá lepší, než by jí předepsal pan doktor, který dítě vyšetřil (!). Ale miliardy tečou dál. A lékaři mají méně pacientů za víc peněz. Celkově se ale náklady nesníží.

Jsem přesvědčen, že právě zavedené poplatky se snaží být prvním a ustanovujícím krokem přeměny české zdravotnictví v tvrdý kšeft.