Titul originálu zní "LEGACY OF ASHES. THE HISTORY OF THE CIA". Kniha vyšla loňského roku v nakladatelství Doubleday v New Yorku. V německém překladu vyšla pod titulem "CIA, DIE GANZE GESCHICHTE" v nakladatelství Fischer ve Frankfurtu nad Mohanem a do března letošního roku se dočkala už čtvrtého vydání. V české verzi má Weinerova kniha vyjít v dohledné době v nakladatelství ARGO, bohužel asi nikoliv včas. Nebude k disposici českým poslancům a senátorům před tím, než budou rozhodovat o zřízení americké vojenské základny na českém území. Nelze jim než doporučit, aby si ji rychle opatřili v některém jiném jazyce, který ovládají.

Renomované americké periodikum "New York Times Book Review" knihu komentovalo slovy:

Americký list "Boston Globe" napsal:

A do třetice pregnantní soud listu "Los Angeles Times":

Ta chvála není ze vzduchu. O CIA si nedělá ani jen mírně zasvěcený americký a západoevropský občan už dávno žádné iluze. To, co ale shromáždil expert na špionážní služby, Tim Weiner, za plných dvacet let rešerší, vyráží dech i znalcům. Od korejské války až po 11. září 2001 se prismatem této knihy zjevuje celá řada mezinárodně politických událostí jakoby z jiného světa. Tzv. "racionální publicisté", kteří se z neznalosti fakt a přihlouplého sebevědomí rádi vysmívají tzv. "spikleneckým teoriím" jdou do kolen. Weinerův pohled hluboko do tmy, za kulisy špionážních a záškodných čachrů názorně ukazuje, jak neuvěřitelně infantilní a morbidní může být fantazie špionážních (a jiných podobných institucí), a staví tak prostě mnohé soudy a pohledy na politické události nedávných dějin z hlav s ukoptěným "zdravým rozumem" na fantastické nohy skutečnosti.

Důkladnost Weinerova pátrání po pramenech je úctyhodná. Autor si získal přístup k více než 50.000 (slovy: padesáti tisícům), zčásti dodnes neodtajněných, dokumentů z archivů tajných služeb, Bílého domu a ministerstva zahraničí. Vedl rozhovory se stovkami vysoce postavených politiků, s bývalými agenty špionážních služeb a tzv. "insidery", mezi nimi i s deseti někdejšími řediteli CIA. O takové novinářské důkladnosti se může běžným "investigativcům" jen snít.

Weiner však není, jak by se snad mohl čtenář, zvyklý na běh života z českého kráteru, domnívat, odpůrcem špionáže anebo dokonce kritikem své země. Naopak. Jako "subverzivní element" by se byl zcela jistě nikdy nedostal k většině tajných materiálů, které získal a zpracoval. Jeho zdrcující kniha byla patrně pro určitou zájmovou stranu dokonce žádoucí. V interview se západoněmeckým liberálně konzervativním listem "Die Welt" prohlásil autor expresis verbis:

Patriot Tim Weiner tedy o systému nepochybuje. Prostě si jen zoufá nad tradiční, nepoučitelnou nevzdělaností americké zahraniční politiky. A bude si muset zoufat dál. Neuvědomuje si totiž, že hloupost je hloupostí především proto, že sama sebe nereflektuje, naopak, že se každý skutečný hlupák pokládá za jediného chytráka obklopeného masou idiotů. A má-li dost moci se prosadit, na žádná varování nedá.

Weinerova kniha je rozdělena do šesti částí a padesáti kapitol. První část je věnována historii CIA v létech 1945 až 1953 za vlády prezidenta Harry Trumana, druhá létům 1953 až 1961 za úřadování generála Eisenhowera, třetí část zahrnuje období od roku 1961 do roku 1968, a tedy za prezidentství Johna F.A. Kennedyho a jeho nástupce Lyndona Johnsona, čtvrtá část, zabývající se léty 1968 až 1977, je obdobím prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda. Pátá část popisuje události let 1977 až 1993 za vlády prezidentů Jimmyho Cartera, Ronalda Reagana a Georga Bushe seniora a konečně poslední, šestá část od roku 1993 až do roku 2007 se zaobírá údobím za prezidentství Billa Clintona a Bushe juniora. Stojí za zmínku, že až na Bushe staršího nepřiznává autor kompetenci ve vztahu ke zpravodajským službám -- a tím nepřímo i k zahraniční politice - ani jedinému z jmenovaných prezidentů.

Nemělo by smyslu rozebírat tu třeba i jen jednu část této knihy. Přediva vyprávění jsou příliš složitá. To dílo se musí číst. Milovník špionážních thrillerů je ale asi těžko bude vnímat jako napínavý Ludlumův román. Nejde o fikce. Kniha je plná přesné a doložené faktografie. Přesto to není četba pro slabé povahy. Je deprimující. Čtenář postupně zjistí, že se má opravdu čeho bát. Čehosi velmi temného, neuchopitelného a přece reálného. Že se musí bát nevypočitatelné a arogantní lidské hlouposti, která je na neštěstí vybavena téměř neomezenou mocí. Pokleslým intelektuálům, kteří se raději mýlí s Bushem než aby přiznali pravdu inteligentnímu Putinovi, se kniha spíše nedoporučuje. Mohli by se nad defektním světem, který bourá infantilní bábovičky jejich inkompetentních iluzí, při její četbě třeba i rozplakat.

Kniha je beznadějná. Přesto: Ti moudřejší a serióznější z politiků by si snad nad ní mohli uvědomit, na co ve shonu svých každodenních politických tahanic možná zapomněli: Chyby, i tragické, se dělají snadno. Ale odčinit je bývá mnohdy nemožné. Hanba a prokletí chybujících za krev a slzy nevinných pak zůstanou na jejich jménech lpět navždy.