Po poradě zaměstnanců jsme se rozhodli neúčastnit stávky 9. června ne proto, že bychom byli spokojeni, ale protože přichází pozdě a její termín nám byl předložen vedením odborů bez konzultace. I když souhlasíme s tím, že se pro zaměstnance ve školství, ať pedagogické či nepedagogické, od 1. ledna 2008 nic nezlepšilo a u většiny z nás platy nestouply nejen reálně, ale ani nominálně, považujeme stávku 9. června za gesto, které už neznamená žádný tlak.

Po stávce v prosinci přislíbil ministr Liška, že se bude otázce platů věnovat a že chce zlepšit podmínky pro ocenění kvalitních učitelů a mladých učitelů. Výsledkem této snahy je přidání 4,5 mld. korun pro zhruba asi 5-10 % učitelů za ponižujících podmínek: ředitelé škol musí psát a podávat žádosti, aby tyto peníze vůbec na školy dostali. Prosincová stávka, které jsme se aktivně účastnili, ničeho nedosáhla (nepočítáme-li, že pod její hrozbou Poslanecká Sněmovna přidala 1 mld. na nadtarifní složky platu). Vedení odborového svazu nedokázalo předložit plán akcí, které by vedly ke skutečnému nátlaku a zvýšení platů. Termín 9. června, tedy termín, který nikoho a nijak neohrozí, a navíc se promítne do platů pracovníků školství v době dovolených, nijak nekonzultovalo ani s členskou základnou svého svazu, ani se školskou veřejností.

Nechceme se ale vymlouvat a nic nedělat. Proto vyzýváme všechny zaměstnance ve školství, ať už jsou nebo nejsou členy odborových svazů, k zakládání stávkových výborů a k přípravě stávky na 1. září. O její formě a délce trvání musí rozhodnout shromáždění stávkových výborů, které by se po svém založení měly spojit do koordinačních orgánů. S těmito názory a požadavky chceme seznámit stávkující na demonstraci 9. června v Praze i media.

Souhlasíme s vedením ČMOS pracovníků ve školství v tom, že:

1) zvýšení o půl miliardy jen některým učitelům a jen na nadtarifní složky je urážlivé a nedostatečné,

2) zvyšovat se musí i platy nepedagogických pracovníků ve školství,

3) chce-li vláda zavést systém lepšího odměňování dobrých učitelů a mladých učitelů (což podporujeme), musí to být peníze navíc.

Zdůrazňujeme, že dalšími důsledky nízkých platů ve školství je vysoký průměrný věk (mladí lidé do školství nenastupují) a neodpovídající poměr muži/ženy, což stát nijak neřeší, dokonce ani nijak nesleduje.

Proto požadujeme zvýšení tarifních platů zaměstnanců o 20 %, což je více než odbory požadované 3 mld. letos a než příslib ministra školství 4% růstu reálných platů, na kterém, zdá se, sám netrvá. Zároveň nežádáme 100 % jako naši kolegové a kolegyně v Bulharsku, kteří vloni na podzim po 8 týdnech stávky dosáhli 47% navýšení.

Proto vyzýváme:

1) k založení stávkových výborů na školách s cílem připravovat stávku na 1. září s předchozími požadavky, stávkové výbory musí skutečně zastupovat zaměstnance a podléhat jejich kontrole,

2) k jejich koordinaci tak, aby v případě neochoty vlády řešit problémy školství se mohlo přejít k časově neomezené stávce.

Stávkový výbor na OA Hovorčovická, Praha 8,

Ivana Holíková, Naďa Moučková,

Michal Novák, Václav Votruba