Nemáš rád moje básně.
Když začneš mluvit jako když já píšu básně -- trnu.
Co bys dělala
kdybys mě tady našla
viset na šňůře?
Pověsila bych se na ten druhej konec, odpovídám podle pravdy
To je blbý, říkáš pomalu
to bysme tam zase byli spolu
Tvůj hlas je smutný Pokládám nůžky
Přináším ti láhev rumu a
nechávám tě s ní potřebnou chvíli o samotě
A pak se vracím a ty mi říkáš Já ten rum
stejně radši čuchám než piju
A tak si loknu rumu já A dál Utahaná jak zvíře
Stříhám ty tvoje krásný vlasy
A oni se hrnou a podkluzují pod nůžkami
A nikde, nikde to nekončí

ze sbírky Guláš z modrý krávy, Mladá fronta Praha 1993. Mezi svých Druhých deset básní vybrala Kateřina Bolechová.