Ve zprávě se přitom jasně říká:"In the simulation, these new TBM threats were detected by a U.S.-owned Raytheon AN/TPY-2 forward deployed X-band radar, placed in the Czech Republic." Čili (volný překlad): V simulaci byla tato nová hrozba zjištěna X-radarem značky Raytheon AN/TPY-2 ve vlastnictvi USA, umístěným v České republice.".

Není to také poprvé, kdy se o americkém radaru v Čechách mluví jako o hotové věci.

Poznámka ŠOK 1: Radar AN/TPY-2 , známý také pod označením FBX-T (Forward-Based X-Band - Transportable) ovšem není radar EBR (GBR-T - Ground Based X-Band - Tested), i když se také jedná o x-band radar, ale součást komplexu THAAD (Theater High-Altitude Area Defense). Jedná se o letecky převozitelný radar s plošnou fázovanou anténou o velikosti 9,2 m² a elektronickým snímáním, pracující v kmitočtovém pásmu X ( 8 to 12.5 GHz), tzn. ve stejném pásmu jako XBR radar, o jehož výstavbě se uvažuje v Brdech. Anténní soustava radaru je tvořena 25344 T/R prvky o celkovém impulsním výkonu 1,1 MW . Byl testován na základně Woburn v Massachusets a základně Warfighter Protection Center v Huntsville. Radar je určen k přehledu, vyhledávání, rozpoznávání a vysoce přesnému sledování balistických raket z velkých vzdáleností. Je umístěn od druhé poloviny roku 2006 na základně Šariki v Japonsku. Druhý radar je na americké testovací základně Vandenberg. Radar je přepravitelný do blízkosti bojiště letouny C-5 a C-17.

Představa o tom, že by americká armáda přepravila tento radar do Česka bez vědomí české vlády a bez vědomí Parlamentu České republiky, je šílená. Pokud jej testuje bez vědomí příslušných státních orgánů na některém z vojenských cvičišť, jedná se o bezprecedentní ohrožení obyvatel České republiky. Pokud se nejedná o cílenou dezinformaci odborného periodika, je tato situace vážným impulsem pro okamžité parlamentní vyšetřování.

Poznámka ŠOK 2: Das ganze amerikanische Volk ist eine Simulantenbande... Podle některých čtenářů je reakce Britských listů na zprávu neadekvátní, neb se jedná o simulaci. Počítačovou simulaci. A prý simulována je i přítomnost radaru v Česku. To je možné. Ale je to jisté? To by pak nejspíše v článku byla formulace computer simulation. A nebo to také může být prověření přepravních tras, družicových spojových tras, systému řízení a velení Command, Control, Communications and Computing. C4, dříve C3I - Communications, Command, Control and Intelligence. Případně Strategic Automated Command Control System - SACCS. V reálu, jen data útoku a odpalové povely odvety jsou simulované. Kdo to ví, ať se přihlásí. Já to nevím a americký týdeník Aviation Week and Space Technology evidentně také ne. Ví to česká armáda, vědí to čeští poslanci? Nevím. Problémem je, že jsme v NATO (aniž jsme kdy chtěli). Termín Intelligence v tomto systému není inteligence, ale zpravodajská činnost. V mnoha ohledech se nás nikdo na nic neptá, stejně jako s mezipřistáním letadel CIA. Transport vojenských technických zařízení NATO po České republice teď probíhá v režimu, který není jasný ani mě, natožpak poslancům. To zařízení je stejně exotické, jako radar na atolu Kwajalein. Ve světě existují pouze dva kusy. Je to takový "normální" náklaďák s přívěsem. Všimněme si, že na plochu antény 9m² se mu vejde 25 tisíc T/R prvků v pásmu X o výkonu 1,1 MW... Výkon jednoho T/R prvku tohoto radaru je tedy 43 W ve stejném pásmu a se stejným účelem. O moc víc se toho o něm neví. Trochu rozdíl od oněch "oficiálních" 2 W deset let staré testovací obludy z Kwajaleinu i oněch 37 W z prvků, donedávna vyvíjených. A to stačí, abych byl ve střehu a ptal se dál.