Východiskem byla Jyotina vize, která jakoby zázrakem korespondovala se stejnou myšlenkou Bernadette z afrického Gabonu a Clary z Amazonského deštného pralesa v Brazílii. Postupně se přidaly ženy z Nového Mexika, Oregonu, Montany, Severního polárního kruhu, Tibetu, Arizony, Jižní Dakoty, Nepálu a Mexika. První setkání se konalo v roce 2004 v New Yorku a výsledkem je kniha, která byla na zmíněném setkání poprvé představena české veřejnosti a vzbudila nečekaně velký zájem.

Rada babiček se údajně zjevila mnoha lidem různých končin světa v mnoha vizích a předpovědích již před stovkami let. Předávala se vnitřním hlasem, který říkal "Až promluví Babičky, otevřou se nám všem brány k jednotě". V angličtině má termín grandmother -- velká matka, poněkud jiný význam, než babička v češtině. Nicméně se snad můžeme shodnout na tom, že jak u grandmothers, tak u babiček nalezneme lásku, porozumění, čas na vyprávění a příběhy. Domorodé babičky přicházejí z kultur, kde se tradice předávala mluveným slovem, které má nesmírnou sílu, neboť spojuje každou duchovní bytost s širší skutečností. Díky tomu si jsou tyto ženy vědomé spojitosti světa hmotného i duchovního, vzájemných vztahů a souvislostí všeho se vším, dokážou ve své moudrosti a při svých životních zkušenostech, úzkým kontaktem s přírodou žít celistvý život. Jsou studnicí vědomostí, znalkyně léčitelství, tajemství a záhad přírody, které se rozhodly věnovat světu.

Dodnes platí zákony z dob Kryštofa Kolumba, které zajistily Evropanům nadvládu nad územím obývaným po tisíce let domorodými národy. Tyto listiny dosud nikdo neodvolal, zůstávají duchovním, legislativním a morálním kodexem nadvlády nad kmenovými národy. Princip síly během posledních pěti set let prorostl svět jako rakovina, která podnítila nejen zneužívání a vyvražďování domorodých národů, ale také drancování a pustošení jejich přírodních zdrojů, vykrádání jejich bohatství.

Babičky přicházejí a nevolají po revanši. Upozorňují na fakt, že tak, jako byly jejich kultury ničeny v minulosti, stejně tak dnešní materialismus globální ekonomiky ničí demokracii, pospolitost, kulturní různorodost a duchovnost. Trápí je znečištěné vody, odpadky, ubývající deštný prales, život ve stylu "po nás potopa". Věří, že Matka Země je vědomá, živá a vnímavá bytost, která se neustále vyvíjí uprostřed vesmírného řádu a je bohyní ve své vlastní dobrotě. "Prodali jsme blahobyt budoucích generací za okamžitý zisk", říká Agnes z Oregonu. "Duchovní slepota nás dovedla k tomu, že se místo života zaměřujeme na hospodářské výsledky." Bernadette pokračuje tím, že "naše planeta stůně a trpí neustávajícím vražděním, znečišťováním, odlesňováním, násilím, závistí a nenávistí."

Babičky se rozhodly už déle nemlčet ke stavu světa, ale začít se zasazovat o jeho přeměnu k lepšímu. Jejich nástroji jsou modlitby, rituály, důraz na vztahy a souvislosti, šíření nových ideálů lásky a míru po celém světě. Doporučují mocným světa, aby si do svých poradních sborů vzali starší ženy své země a řídili se jejich radami.

( Autorka je vedoucí projektu Quo vadis, femina? -- vize žen o trvale udržitelném životě, a členka české "třináctky starších moudrých žen")

Carol Schaefer: Pro sedmou generaci a dále: Rada starých moudrých žen představuje svou vizi budoucnosti Země, DharmaGaia 2007, Praha, překlad Julie Leitgebová