Vždyť později jeden její "mistr", Jan Hus, a navazující husitské hnutí se výrazně vepsali jak přímo do světových dějin reformace, tak do představ o dominantních tradicích v dějinách českého národa, včetně artikulovaných idejí protihabsburského odboje za 1. světové války formulovaných k 500-letému výročí tragické Husovy smrti v létě 1915.)

Kolik jen neméně významných dat je zakončeno na jinou číslovku na místě jednotek! V těch nám nejbližších dějinách bychom zřejmě museli uvést pro ČR (ale i pro Slovenskou republiku) rok 1989. Je význam našeho přivtělení do tzv. Schengenu (koncem roku 2007) dlouhodobě menší než třeba "osmičkové" tzv. "Únorové vítězství pracujícího lidu" (z roku 1948) pro tehdejší úplnou a už nekompromisní integraci československého obyvatelstva do rámce zemí tzv. "světové socialistické soustavy"?

Zkusme nezapomenout, že datování je založeno na jisté konvenci. Staří Řekové počítali čas od své první olympiády, staří Římané "od založení města", křesťané cítili časem potřebu zakotvit letopočet od předpokládaného narození Ježíše Krista, muslimové obdobně vycházejí z tradic odvozených ze života Muhammadova. A to nejsou všechny možné letopočty. Týž rok bude mít samozřejmě v různých letopočtech odlišné číselné vyjádření.

Má v tom jistém čísle být vnímána jistá symbolika? Dokonce nějak uhrančivá? S nepřehlédnutelnou "vypovídací hodnotou"? Stěží! Události se přece neseskupují do pravidelných peeriod, navíc respektujících desítkovou soustavu! ("Nevhodný" rok se navíc automaticky vymaže, že? Třeba 1928 nebo 1958, anebo již 1908? Nebo až 1978? Co uděláme s rokem 1998?)

Skoro všechno už tady bylo, jak se někdy říká (až na objevy vědy). Lidská společnost je směrem vpřed otevřená do rozmanitých alternativ vývoje. Společnost je dynamická. Automaticky v ní není zajištěn "pokrok" (jako "cesta vpřed"). Záleží na tom, jak se rozhodnou zodpovědní činitelé dnes a co budeme všichni dělat zítra; to pak vymezí, kam se vývoj událostí pravděpodobně napře pozítří. Vždy jsou před světem, jednotlivými státy dneška, v jednotlivých regionech, ale i v rodinách či partnerských vztazích rozmanité otevřené alternativy do budoucna, s možností -- ba i nutností -- volby.

Spekulovat o sugestivní síle čísel je absurdní. I když takové počínání má poměrně dlouhou tradici. Nejen staří pythagorejci počítali s tím, že některá čísla mají zvláštní poslání a význam. Už třeba proto, co jejich prostřednictvím bylo možno spojit s geometrickými či stereometrickými tvary; jako kdyby sama příroda předznamenávala mystiku (třeba čísla "3" nebo "7", a ovšem i "10" aj.).

Doložím to jedním příkladem. Pravděpodobně je dost známo, že dvě evangelia uvádějí rodokmen Ježíše Krista. Matouš tak činí hned úvodem (Mt 1:1-17), a pak -- i když odlišně a ne tak důrazně -- Lukáš (Lk 3:23-38). Matouš má k tomu rodokmenu -- právě v 17. verši -- nadmíru zajímavý dovětek: "Všech pokolení od Abrahama po Davida bylo tedy čtrnáct, od Davida po babylonské zajetí čtrnáct a od babylonského zajetí až po Krista čtrnáct." Matouš hned na samotném počátku deklaruje Ježíše Krista jako "syna Davidova" (a také Abrahamova). Jako kdyby takto měl být mj. také stanoven Ježíšův mandát na příští poslání Mesiáše. Pokud text nepoměříme s hebrejskou tradicí práce s čísly, nápadným v rodokmenu bude jen sled 3-krát 7 pokolení, s potenciální symbolikou trojky a sedmičky. Ve starých kulturách se většinou označovala a psala čísla pomocí znaků běžné abecedy. Dodnes ještě takto bezděky a výjimečně používáme ještě tzv. římské číslice; což byla jen běžná písmena abecedy ("V" znamenalo např. "5", "M" -- latinsky čteno "mille" -- "1000"). Stejně si počínali staří Židé s hebrejštinou. Jméno "David" -- psané samozřejmě jen souhláskově -- má dvakrát "d" a jednou "w". "Dáleth" má číselnou hodnotu "4", a "wáu" značí číselnou hodnotu "6". Když tedy pouze sečteme číselné hodnoty hebrejských souhláskových písmen Davidova jména, dostaneme součtem číslo 14. Třikrát 14 --- máme takto jakoby symbolicky dosvědčeno, že a jak z Davidova rodu (a jeho krve) v Matoušově dikci vzejde Mesiáš. (S čísly uměli staří Židé dělat nevídané kousky. Nelenili, aby vyčetli zvláštní poselství třeba i z případného zjištění, kde přesně je střed textu Zákona.)

Pokud toužíme něco usoudit o nastávajícím čase, sice nám mohou napomoci některá čísla, ale ne přímo letopočtu, nýbrž ze statistik hospodářského vývoje a z dalších k tomu relevantních údajů (i když i čísla HDP mohou klamat, pokud jde o aktuální vyhodnocení ekonomického vývoje, aniž by čísla byla nutně chybná). A pochopitelně jsou nutné další analýzy, sociologickými počínaje a politologickými konče. Samotná osmička automaticky žádnou sugestivní (ne-li dokonce "spirituální") hodnotu nemá.