10. 12. 2007
Arabské euroBZ, KOŠ│ V době po zavedení eura se mnozí báli, že společná měna zlikviduje ekonomiky evropských zemí. Role dolaru jako globální rezervní měny ale tímto krokem skončila. Stále více zemí přesouvalo své rezervy do eura a velké obchodní operace začalo financovat v eurech. Postupně, podle toho jak euro stále více a více zpevňovalo, se i v dalších regionech začalo hovořit o nutnosti zavést vlastní regionální měnu. Nedávno se na téma regionální finanční a bankovní struktury zamýšleli v Šanghajské organizaci spolupráce. Společnou investiční bankovní organizaci DELSUR Banco Universal zavádějí země MERCOSUR -- a financuje ji Venezuela. Saddám Husajn nevadil USA do doby, než začal prodávat ropu za eura místo za americké dolary. Írán přešel na financování ropných obchodů v eurech po osmi letech úvah - nyní. Sýrie by také ráda prodávala svoji ropu za eura, protože většinu dovozu platí v této měně. Důsledky pro Ameriku? Obrovské a negativní. Odborníci hovoří jasně: USA by bylo nuceno nakupovat eura, což by vytvářelo nabídkový přetlak USD. To by vedlo ke zdražování ropy pro USA. Docházelo by ke zvyšování inflačních tlaků s negativním dopadem na akciové trhy v podobě razantního růstu úrokových sazeb. Představa tříciferné částky za barel ropy přepisuje ekonomickou i politickou mapu světa. V zemích Perského zálivu se nyní rozhodli zavést od roku 2010 společnou měnu. |
Na výročním zasedání Rady pro spolupráci arabských zemí oblasti Zálivu (RSAZOZ), který tvoří Kuvajt Saudská Arábie, Bahrajn, Katar, Spojené Arabské Emiráty a Omán, bylo oznámeno hned o několik kroků budoucího sjednocení těchto zemí. Každá země zůstává samostatnou, ale od roku 2008 zavedou společný trh. To znamená, že všichni státní příslušníci šesti monarchií budou mít rovná práva na území kterékoliv země RSAZOZ. Například státní příslušník Kuvajtu může pracovat v Saudské Arábii, nakupovat akcie v Bahrajnu, bydlet v Kataru a vlastnit nemovitosti v Ománu. Naftová měnaHlavní novinka zasedání je ta, že RSAZOZ schválil v roce 2010 přechod na společnou měnu, jejíž název dosud neexistuje. Takto bude realizována stará myšlenka o vytvoření silné valuty v oblasti, která se má stát realitou již za dva roky. Země Perského zálivu jsou spojené nejenom geograficky, ale i ekonomicky. Většinu svých peněz získávají těžbou ropy, z výroby naftových derivátů a jejich následného exportu. Proto nelze vyloučit, že kurz nové valuty bude silně záviset na cenách nafty na světových trzích. Měny zemí Perského zálivu mají i nyní mnoho společného. Všechny jsou kromě kuvajtského dináru svázány s americkým dolarem. V roce 2007 to pro země Perského zálivu znamenalo mnoho starostí – dolar neustále klesal ve vztahu ke všem světovým měnám, a ceny na naftu, naopak, vyrostly do nových, rekordních výšek. Dnes je to už takřka 100 USD za barel. Kontrakty se ale uzavírají dlouhodobě a dopředu s pevnými cenami. I přesto na zasedání RSAZOZ bylo rozhodnuto nepřerušovat spojení národních měn s dolarem. Naftové kontrakty země Perského zálivu uzavírají v dolarech, proto přítok americké valuty do země probíhá nepřetržitě. Měnit orientaci v takových podmínkách, zvláště když má být provedena monetární reforma, představitelé RSAZOZ uznali jako zbytečné riziko. Pro a proti Výhody zavedení jednotné měny jsou zřejmé. Především to bude napomáhat rozvoji obchodu a pomůže i jednotlivým zemím vyladit stejný společný trh, protože ve společném ekonomickém prostoru pokaždé při přechodu státní hranice se musí měnit vlastní peníze na jiné a to je velice drahé. Na druhé straně, přítomnost silné měny může oživit fondové trhy a snížit rizika, protože jestli se jedna měna používá v několika zemích, je složitější ji zhroutit. Nehledě na tyto výhody, řada zemí vyjadřuje svoji nespokojenost s reformou. Například Omán sdělil, že si ponechá vlastní měnu a ve Spojených Arabských Emirátech trvají na tom, že do roku 2010 zavést novou měnu nestihnou – kvůli mnoha technickým příčinám, které je potřeba do té doby vyřešit. Argumenty Ománu jsou rovněž pochopitelné. HDP této země v roce 2006 vyrostl o 6,6 %, zatím co např. v Saudské Arábii - jen na 4,3 procenta. To znamená, že jestli země zavedou jednotnou měnu, Saudská Arábie bude brzdit rozvoj Ománu. Přesně taková situace je i v Evropě: země, které vstoupili do EU v roce 2004, nespěchají přijmout Euro. Proto, že HDP celkově v EU roste rychleji než v eurozóně. Lenta.ru: Арабский евро - Страны Персидского залива решили ввести единую валюту к 2010 году ZDE |