V červenci 2004 začal Google tiše digitalizovat michiganskou knihovnu. Pak se spojil Google s pěti významnými knihovnami - Michiganem, Stanfordem, Harvardem, Bodleian Library v Oxfordu, s Newyorskou veřejnou knihovnou - ve snaze zdigitalizovat 15 milionů svazků. Knihy měly být uloženy do databáze v Googlu a zadarmo zpřístupněny veřejnosti.

Nyní Google usiluje o digitalizaci celkem 32 milionů knih; projekt má být dokončen do deseti let. Google uvádí, že každý týden zdigitalizuje desetitisíce knih. Utajuje, kolik to stojí. Vzhledem k tomu, že Microsoft investoval do digitalizace 100 000 knih 2,5 milionu dolarů, Google zřejmě na celý projekt vydá asi 800 milionů dolarů.

Google rozšířil svůj projekt tak, že do něj zahrnul ještě dalších 13 knih, mj. Bavorskou státní knihovnu. Většina dohod s knihovnami je soukromá. Cílem digitalizace je vytvořit obří archiv knih, ve všech má být možno vyhledávat, a knihy mají být zpřístupněny odkudkoliv na této planetě. Firma jménem OnDemand Books vyvinula přístroj, který digitální text knihy do čtyř minut vytiskne a sváže v brožované vydání.

Ne všichni jsou však projektem nadšeni. Uživatelé často ironizují nepříliš použitelné internetové stránky, jimiž se knihy zpřístupňují. Existuje spousta copyrightových omezení. Vzniká také konkurence. Knihkupectví Amazon.com zdigitalizovalo statisíce knih, které jsou přístupné na jeho stránkách a 90 000 zdigitalizovaných knih prodává.

V daleko větším měřítku se vlády Číny a Indie spojily s knihovnou v Alexandrii a osmi americkými univerzitami a vytvářejí "Projekt milionu knih". Jednají agresivně: Číná má v provozu 18 digitalizačních center a Indie 22.

Francouzi reagovali pozoruhodně. Jean-Noël Jeanneney, ředitel francouzské Bibliothèque Nationale, napsal článek, který pak rozšířil v knihu, v němž obvinil firmu Google z anglosaského kulturního imperialismu. Obává se, že v důsledku digitalizace knih, kterou provádí firma Google, po světě převládne anglosaská kultura. Nicméně to vedlo i Evropany k tomu, aby začali jednat. Francouzské ministerstvo kultury se dohodlo s 30 knihovnami a začali dělat vlastní digitální knihovnu. Evropské vlády chtějí vytvořit státem vlastněný vyhledávač Quaero, který by měl konkurovat Googlu.

A pak jsou tu ty soudní spory. Digitální knihovna firmy Google má dvě části. Tzv. Partner Program a Library Project. V rámci "Partnerského programu" mohou autoři a vydavatelé Googlu nabídnou své knihy do databáze Google a za to dostávají část příjmu za inzeráty, které se objevují nad jejich knihami. Do tohoto projektu se dala celá řada mezinárodních nakladatelství. V partnerském programu uživatelé nevidí celou knihu, ale jen několik stránek kolem vyhledané citace.

Právní problémy trápí Library Project. Autorská práva mají svůj základ v anglickém právu a zákonu o licencování tiskovin z roku 1662. Na knihy vydané před rokem 1923 se copyright nevztahuje. Knihy, vydané po roce 1978, jsou chráněny autorským právem 70 let po autorově smrti. Knihy vydané v letech 1923-1978 byly chráněny původním copyrightem po dobu 28 let od prvního vydání a pak po dobu dalších 67 let po obnovení copyrightu.

A v tomto spočívá dilema firmy Google. Knih, na něž se nevztahují autorská práva, je asi šestina. Většina knih - 75 procent - je chráněna autorskými právy, ale tyto knihy nejsou k mání, jsou vyprodané a nepřetiskované. Jen asi 10 procent všech knih je chráněno autorským právem, ale zároveň jsou tyto knihy k dispozici ke koupi. Google digitalizuje všechno, bez ohledu na autorská práva. Je-li kniha ve veřejné doméně, je uživateli přístupná celá. Je-li chráněna copyrightem, Google ukazuje jen útržek z knihy. To ovšem není právní termín a kolik z knihy je k dispozici, rozhoduje jen sám Google.

Autoři a nakladatelé si na to začali stěžovat v roce 2005. V srpnu 2005 Google oznámil, že zastaví na čtvrt roku digitalizaci knih chráněných autorskými právy, aby mohli držitelé autorských práv z programu odejít. Pak začali američtí autoři a nakladatelé Google žalovat: argumentují, že Google bude mít z digitalizace velký finanční zisk a měl by za to platit.

Google se brání právním útokem na podstatu zákona o autorských právech. Argumentuje, že tím, že dává majitelům knih, chráněných autorskými právy, možnost odejít z jejího projektu, splnila veškeré právní požadavky. Google má pro svůj argument chabou podporu v precedentu případu z roku 2006 Field kontra Google.

Blake Field žaloval Google, že Google zkopíroval 51 knih z jeho stránek. Soud rozhodl ve prospěch firmy Google: Field totiž prý "pozval" kopírující software firmy Google na své stránky tím, že je neblokoval.

Soud také rozhodl, že Fieldovy knihy jsou jen naprostým minimem z "miliard" stránek, které Google zkopíroval, zjevně také bez povolení. Vzhledem k tomu, že je bez povolení zkopírováno všechno, jsou si všichni rovni. Soud tedy rozhodl: jedno porušení autorských práv je trestným činem, 20 milionů porušení autorských práv je jen statistika.

Internet, stejně jako tiskárny v 17. století, nedokáže dodržovat autorská práva. Úplně stejným způsobem, jak rozšíření knihtisku v 17. století vedlo k masové produkci knih, časopisů a novin, internet svou podstatou vyžaduje šíření informací. A šířením veškerých informací projevuje internet rovnostářskou tendenci, která snižuje hodnotu všeho, čeho se dotkne.

Pokud bude pojem autorského právo nově definován tak, jak si to Google přeje - že bude autorské právo platit jen tehdy, kdy ho majitel bude vyžadovat - padne břemeno na majitele autorských práv.

Druhým argumentem firmy Google proti autorským právem je tvrzení, že vyhledávač firmy Google je "nové dílo", které poskytuje fair use (férové užívání) dosud copyrightem chráněného materiálu. Google má podporu v případu Kelly kontra Arriba Soft z roku 2003. Fotografka Leslie Kelly žalovala firmu Arriba Soft za to, že její vyhledávač zkopíroval její fotografie, udělal z nich miniatury a umístil je na své stránky. Soud rozhodl, že jde o "férové užití", protože vzniklé miniatury jsou "novým dílem".

Pokud v této věci Google nakonec u soudů prohraje, projekt vyhledávání v zdigitalizovaných knihách zřejmě odumře. Náklady na získání autorských práv všech knih by zřejmě dosáhly až 25 miliard dolarů.

Ale i jestliže Google všechny knihy zdigitalizuje, na co je uživateli přístup jen k útržku z dané knihy? Jediným způsobem, jak by projekt firmy Google mohl dosáhnout svého cíle, by bylo ignorovat autorská práva a dát všechny knihy do veřejné domény. Což je, samozřejmě, to, co logika internetu vyžaduje. "Informace chtějí být svobodné", jak tvrdí jeden ze zakladatelů internetu.

Filozofie firmy Google není založena na získávání kontraktů o přístupu k uzavřeným zdrojům, které by pak firma prodávala. Filozofie firmy Google je založena na strukturaci a zpřístupnění materiálu jiných lidí, čímž se vytvoří prostor pro reklamu. Podle filozofie firmy Google je individuální materiál bezcenný. Žádná jediná stránka není důležitější než jiná, hodnota spočívá v počtu přístupů.

Jenže pojem knihy je diametrálně odlišný: ve světě knih záleží na myšlenkách a na jejich autorech, nikoliv na čtenářích. Proto existují autorská práva, na ochranu hodnoty těchto děl. Google, jakožto zosobnění zakladatelských principů internetu, se to snaží popřít.

Podrobnosti v angličtině ZDE