Jak mýlí se ti,
kdo v ruinách si libují,
jak skřípe těch
rezavých duší rejstřík! Plané jsou plány,
které si slibují,
jméno jmen stačí říct nahlas:
Mejstřík!

Buď pochválen
hrdino naší doby,
kéž jak ty
také my jsme stateční.
Nechť hruď tvá
chrání nás rudé té zloby,

nechť hoří dál
zápal tvůj sváteční.

Poezie jde ruku v ruce s další múzou, s múzou nejvlastnější širokým masám. Necítím jakékoliv autorské sobectví a dávám proto příležitost každému, kdo by se chtěl ujmout zhudebnění této oslavné básně. Ve skrytu duše snad smím doufat, že tyto verše zaujmou třeba i slavnou dvojici Parkanová -- Vyčítal, tak skvěle by zapadly do jejich repertoáru.

A protože k oslavě hrdinství by neměla mlčet žádá múza, navrhuji též zrobit pomník, třeba na Kozím plácku (tam, co by měl stát ten podezřelý cizák Freud). Jako nejvhodnější se mi zdá marioneta v nadživotní velikosti. Nejen proto, že chrabrý senátor Mejstřík je původní profesí loutkář, ale zejména že je živoucím dokladem pořekadla "i malý kašpárek může dělat velké divadlo":)

Krédo Martina Mejstříka (www.martinmejstrik.cz):

Věříme v Boha jednoho,
Ducha věčného a Tvůrce všeho,
Otce Ježíše Krista i Otce našeho,
jenž od věčnosti vládne královstvím
duší našich.

Věříme v Ježíše Krista,
Syna Božího, Světlo ze Světla,
Život ze Života,
jenž od Otce přišel,
životem svým zlo světa i smrti přemohl,
aby nám získal Království Boží věčné.

Věříme v Ducha Božího,
jenž od věčnosti do věčnosti vše oživuje,
v Ježíši Kristu se zjevil,
skrze proroky a otce naše mluvil
a v nás chce přebývat.

Věříme v život věčný,
Dobra, Pravdy a Krásy tak,
jako jsme přesvědčeni o smrti zla a zlých.

Věříme, že Otec nebeský nás
proto stvořil,
abychom Ducha Božího v sobě majíce,
šťastni byli, život Pravdy žili,
Pravdy Boží hájiti se nebáli
a života věčného tak jistě dosáhli.

Tak staň se!

Za zmínku stojí také životopis psaný s dávkou jistého obdivu k sobě samému. V něm se například praví o tom, že Martin Mejstřík nebyl přijat na liberecké gymnázium kvůli názorům svého otce a chrabrý senátor zde také tvrdí, že v letech 1986 až 1990 studuje a "zlobí" na Divadelní fakultě AMU. Že se aktivně angažoval v komunistické přípravce, se sem z nějakého důvodu nedostalo. Možná právě tím zlobením hrdina něco naznačuje.