3. 12. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 12. 2007

Papež vyjádřil svůj názor na dějiny lidstva

Ve Vatikánu byla poslední listopadový den zveřejněna druhá encyklika Benedikta XVI., nazvaná „SPE SALVI facti sumus“ - Jsme spaseni v naději. Zatím co první, která byla zveřejněna v únoru 2006 pod názvem „Deus Caritas est“ - Bůh je láska vyznačovala cestu jeho pontifikátu, tato podle kardinála Georga Cottiera přináší „rozsáhlou meditaci o naději, základní dimenzi křesťanské existence.“ Letos je to již třetí spis, který papež zveřejnil, když v únoru vydal papežský dopis „Sacramentum Caritatis“, zabývající se výsledky 11. řádné biskupské synody v roce 2005 a v červnu „Summorum Pontificum“, doporučující zavedení římského ritu při svatých mších.

Mluvčí Vatikánu Federrico Lombardi, který na tiskové konferenci uvedl tuto osmdesátistránkovou encykliku s padesáti odstavci, prohlásil, že abychom mohli věrně kráčet k cíli, potřebujeme věrohodnou naději, která nevychází z prázdných slov, ale která skutečně změní náš život. Tomu věnuje papež pozornost především v první části, kde konstatuje, že víra vede člověka k novému životu. V druhé části se pak zabývá problémy současného života a ta zřejmě na sebe soustředí největší pozornost i u světské veřejnosti, protože se zabývá francouzskou revolucí z roku 1789 a ruskou revolucí z roku 1917.

Dvacátý odstavec encykliky poukazuje na to, že v 19. století vysvitla naděje po novém uspořádání cesty ke svobodě a rozumu. Stále rychlejší pohyb technického rozvoje a tím spojené industrializace vedl k nové společenské situaci. Vznikla třída průmyslových dělníků, jejichž otřesné životní podmínky popsal v roce 1845 Bedřich Engels, které zveřejnil jak známo ve své práci Postavení dělnické třídy v Anglii. Čtenáři muselo být jasné, píše se v encyklice, že takto to nemůže zůstat, změny jsou nutné. Změny však podle papeže otřásly celou strukturou občanské společnosti. Po měšťácké revoluci z roku 1789 následovala nová, proletářská. Pokrok nemohl lineárně pokračovat v malých krocích, potřeboval revoluční skok. Karel Marx uchopil výzvu této hodiny a svými slovy i myšlenkami se snažil otevřít jí cestu. Popsal přesně i když jednostranně situaci své doby a s velkou analytickou schopností ukázal cesty vedoucí k revoluci.nikoli teoreticky, ale s komunistickou stranou, kterou na cestu přivedl Komunistický manifest z roku 1848. Jeho přísliby, podpořené jasností analýz , byly návodem k revoluci, která se nejradikálněji projevila v Rusku.

Dvacátý prvý odstavec encykliky zdůrazňuje, že jejím vítězstvím se ukázal základní omyl Marxe. Sice ukázal velmi precizně, jak neodvratný je tento převrat, ale neřekl, jak má pokračovat. Předem počítal s tím, že vyvlastněním vládnoucí třídy, svržením její politické moci a zespolečenštěním výrobních prostředků vznikne nový Jeruzalém. Nyní jsou všechny protiklady odstraněny a člověk a svět jsou konečně očištěny. Nyní všechno půjde samo od sebe nejlepší cestou a všichni chtějí to nejlepší. Tak to musel vidět Lenin po úspěšné revoluci, i když u Mistra se nedalo najít nic, jak to bude pokračovat. Ano, sice hovořil o mezistupni jako nutnosti proletářské diktatury, která sama od sebe se pak stane zbytečnou. Tento „mezistupeň“ známe velmi přesně a jak se vyvinul, nezanechal za sebou blaho na světě, ale zničující zkázu. Marx neopomenul jen vymyslet pro svět nový pořádek, ale jeho omyl je daleko hlubší. Zapomenul, že člověk zůstává člověkem. Zapomenul na člověka, zapomenul na jeho svobodu. Věřil, že když je ekonomie v pořádku, je potom vše v pořádku. Jeho základním omylem je materializmus: Člověk není jen produktem ekonomických pořádků a nelze jej samotného z vnějšku uspořádáním přijatelných ekonomických podmínek uzdravovat.

Papež ve své encyklice kritizuje však i moderní pojetí křesťanství, které se soustřeďuje pouze na spásu jedince a tak podle jeho názoru vylučuje poselství Ježíše, že křesťanská naděje zahrnuje spásu všech lidí. „Musíme učinit vše, abychom překonali utrpení, avšak vymýtit ho ze světa není v naší moci. To dokáže jen Bůh“, konstatuje Benedikt XVI. Kardinál Albert Vanhoye k tomu při představování encykliky poznamenal, že aby bylo možno se postavit k realitě s jejími problémy a těžkostmi čelem, je naprosto nezbytné mít opravdu pevnou naději. Papež ve své nejnovější encyklice chápe, že modlitba je skutečnou školou naděje a věnuje se lidskému jednání a utrpení v životě člověka.

Úvahy obsažené v SPE SALVI  nikterak nevybočují z myšlenkové linie osmdesátiletého Josepha Ratzingera, syna z  chudé bavorské věřící rodiny četníka a kuchařky. Jeho mládí nebylo jednoduché a v roce 1941 musel vstoupit do HitlerJugend a jako všichni seminaristi byl pro nacistický režim podezřelý. Jako šestnáctiletý byl povolán jako pomocník k protiletadlovému dělostřelectvu ačkoli udal, že chce být knězem. Později musel jako každý Němec nastoupit u říšské pracovní služby, kde byl mimo jiné nasazen u protipancéřových staveb.

V roce 1945 strávil krátkou dobu v americkém zajetí v táboře a po propuštění pokračoval ve svém teologickém studiu a promoval v roce 1953 na doktora v Mnichově, kde později též habilitoval. Jako 31letý se stal profesorem dogmatiky a na Thübingenské univerzitě byl vystaven v šedesátých letech ostrým studentským protestům, kvůli  kterým odešel do Regensburgu. V květnu 1977 byl papežem jmenován mnichovským arcibiskupem a měsíc poté kardinálem. Jeho postup v nejvyšších církevních orgánech byl nezadržitelný. V roce 1981 se stal prefektem kongregace pro víru s čtyřiceti spolupracovníky a před devíti léty děkanem kolegia kardinálů a před pěti kardinálním biskupem v Ostii. Jeho postoje v otázce víry jsou protichůdně hodnoceny v důsledku jeho četných střetů i s nejvyššími církevními hodnostáři.

Jeho kritici poukazují, že jeho názory v otázkách víry a morálky vysoce přesahují požadavky deseti přikázání. Zaznívají i varovné hlasy, že jeho ekumenický dialog ohrožuje vztahy církve s protestanty. Kritické hlasy zaznívají pak ze západních zemí proti jemu odmítavému stanovisku vůči životnímu partnerství mezi homosexuály i jeho neměnné stanovisko proti potratům a euthanazii. Byl jedním z iniciátorů, přes protesty některých biskupů, že církev v Německu vystoupila z možného poradenství pro otázky porodnosti, protože se zabývá i možností jeho přerušení. Kritizován byl i za svůj dopis americkým biskupům, aby neudělili svátost prezidentskému kandidátovi v roce 2004 Johnovi Kerrymu, protože vystupuje za potraty a asistenci při umírání.

Lze proto nyní očekávat, že nejnovější papežova encyklika vyvolá vášnivou polemiku. Zatím je k dispozici na internetu v latině, italštině, francouzštině, angličtině, němčině, španělštině, portugalštině a polštině. Překlad do češtiny se připravuje a vyjde knižně.

                 
Obsah vydání       3. 12. 2007
3. 12. 2007 Cizinci budou i nadále zaplavovat Českou republiku kvůli zkorumpovaným Čechům! Fabiano  Golgo
3. 12. 2007 Evropští pozorovatelé: Volby v Rusku nebyly férové
3. 12. 2007 O neuvěřitelné brutalitě poslanců i Cizinecké policie ČR
30. 11. 2007 Jací jsme
3. 12. 2007 Britská učitelka, odsouzená v Súdánu za medvídka, byla omilostněna
3. 12. 2007 Chavezova porážka: Hlavním důvodem byla chudoba Fabiano  Golgo
3. 12. 2007 Na jedné straně lidskost a na druhé nežádaná migrace Štěpán  Kotrba
3. 12. 2007 Odpor vůči cizincům v České republice Jan  Čulík
3. 12. 2007 Psala jsem o kriminálních živlech, kteří tady jsou - díky zákonu
3. 12. 2007 Silnější Putin a slabá Evropa
3. 12. 2007 Zelení jsou proti odprodeji státních lesů
3. 12. 2007 ODA se nám vysmívá z hrobu Petr  Nachtmann
3. 12. 2007 Ohrnování nosu nad angloamerickým způsobem vykonávání spravedlnosti není namístě Aleš  Uhlíř
3. 12. 2007 Islám je mylně chápán dokonce i muslimy Lukáš  Lhoťan
3. 12. 2007 Jak jsem dělal logo pro Topolánkovo předsednictví EU Štěpán  Kotrba
3. 12. 2007 A nikdy jinak!
3. 12. 2007 Když senátor chrabrý.... Bohumil  Kartous
3. 12. 2007 ■ ■ ■ Dalibor Maňas Kaňas
3. 12. 2007 Teoretizování o Saúdské Arábii Petr  Wagner
3. 12. 2007 Půjdeme aspoň dva? Petr  Nachtmann
3. 12. 2007 Nacionalismus bez psí hlavy Patrick  Ungermann
2. 12. 2007 Čurdová z Ruska: Nízká účast a nová konzervativní strana
3. 12. 2007 Papež vyjádřil svůj názor na dějiny lidstva Richard  Seemann
3. 12. 2007 Venezuela by zastavila dodávky ropy USA, kdyby USA zakročily proti jejím vnitřním záležitostem
30. 11. 2007 Robert Gates: S Íránem se nevyjednává Simone  Radačičová
30. 11. 2007 Mejstřík ve Sněmovně dostal zprava i zleva. Nejvíce to ale bolelo od křesťanů... Štěpán  Kotrba
30. 11. 2007 Nechtěli nám schválit zdražení a teď to máte! Pavel  Houdek
30. 11. 2007 Daj-li medajli reportérovi České televize - a mně se chce něco říct...
30. 11. 2007 Informace o příslušnících extremistických hnutí v řadách Armády ČR jsou závažné Petr  Hulinský
30. 11. 2007 Advent aneb jak žít na plné pecky Zdeněk  Bárta
1. 12. 2007 Šťastné to ženy Anna  Čurdová
30. 11. 2007 Být dnes kritický k Parkanové znamená obvinit nepřímo Tvrdíka, Kostelku, Grosse i Grulicha Štěpán  Kotrba
3. 12. 2007 Chávezova reforma Alžbeta  Bóriková
30. 11. 2007 Sponzorský skandál kolem Šrejberových peněz a konta ODS ve Švýcarsku - radikální změna českého myšlení, naděje pro budoucno? Jan  Čulík
1. 12. 2007 Vláda bez mandátu Ivan  Kytka
1. 12. 2007 ČTK 1997: "ČR vstupuje do roku 1998 se stínem doposud největší vládní krize
1. 12. 2007 Deset let od pádu Klause: Deset let stará hydra, která za pár let nepůjde zničit Štěpán  Kotrba
1. 12. 2007 Václav Klaus odstoupil z funkce premiéra
1. 12. 2007 Česká politika roku 1997: politikaření a plané, bezkoncepční spory. Změní se to nyní? Jan  Čulík
3. 12. 2007 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 30. listopadu 2007
3. 12. 2007 Americký občan George Novotný je "šokován Britskými listy"
30. 11. 2007 Zelení: Délka štěpeného atomu Pavel  Kopecký
30. 11. 2007 Záchodová hygiena a politika čistých rukou Miloš  Kaláb
17. 11. 2007 Hospodaření OSBL za říjen 2007