Cituji z wikipedie všeobecně známá fakta: "Na rozdíl od únorové revoluce však nebyla Říjnová revoluce záležitostí lidu, jakkoli se komunisté snažili později tvrdit opak. Nebyla ani záležitostí sovětů, protože ty již dávno ztratily svou autonomii. V Petrohradě si řada lidí ani nevšimla, že nějaká revoluce probíhá. Onoho osudového dne hrála normálně divadla, vycházely noviny a dělníci i vojenská posádka se k událostem stavěli povětšinou netečně. V Moskvě se sice v průběhu příštích dní ozývala střelba, ale v jiných městech samozvané výbory a organizace celkem plynule přebíraly moc. Na venkov se ovšem bolševický vliv nevztahoval a tak tomu dlouho také zůstávalo. Obzor rolníků zpravidla nesahal dál než k nejbližšímu městu a zcela jim chyběl smysl pro abstraktní ideologie. Šlo jim hlavně o to, aby získali půdu velkostatkářů, a bylo jim lhostejné od koho. Lenin, který si již vypůjčil z programu strany eserů ty partie, jež se mu hodily, byl ochoten jejich hlad po půdě ukojit. A to bylo hlavní."

Revoluce rozpoutala občanskou válku. Lenin založil předchůdkyni KGB Čeku, přijal praxi popravování lidí bez soudu (mj. osud carské rodiny). Tyto popravy se brzy staly veřejnými jako za dob středověku (odstrašování). V roce 1919 vznikla na Leninův podnět Komunistická Internacionála, která měla na dlouhá desetiletí udělat z komunistických stran všude na světě diverzní sílu sloužící komunistickému superstátu dobra, který byl obehnán ostnatým drátem, aby z něj lidé neutíkali. Revoluční praxe tvrdého, systematického teroru, zavedená Leninem, se stala předmětem obdivu u Hitlera a Hitler ji také napodoboval.

Ubozí rolníci, kteří si rozebrali půdu velkostatkářů, o ni měli brzy přijít. Lenin zahájil brutální éru sovětské kolektivizace, která vyústila za Stalina do ukrajinské genocidy (kdy Stalin tvrdě donutil asi sedm miliónů lidí umřít hlady, přičemž tito lidé se ze zoufalství pojídali navzájem). Soukromé vlastnictví bylo celkově zrušeno a potlačeno. Začaly vznikat gulagy, jejichž princip spočíval v tom, jak spojit mučení, vyhlazování a produktivitu. Vězni pracovali i více než 16 hodin denně, byli špatně živeni a oblékáni, takže umírali zpravidla vyčerpáním, hlady a zimou. Vzhledem k tomu, že gulagy, v nichž bylo podle historika R. Conquesta např. v roce 1952 13 milionů lidí, představovaly důležitý ekonomický prvek nového, moderního státu, tajná policie měla příkaz dodávat konkrétní počty vězňů, ber kde ber.

Vznik komunistického Ruska, čili SSSR, představoval tragédii pro celý svět. Vnesl strach, silnou diverzní činnost, podporoval dlouho Hitlera, potom po Hitlerově porážce získal určitou mezinárodní legitimitu, díky níž zotročil půl Evropy a byl připraven zotročit celý svět. Všude, kde sovětští bolševici uchopil moc, tam obehnali hranice ostnatým drátem, potlačili svobodu slova a myšlení, ukradli lidem majetky, zavedli tajnou policii ve stylu gestapa a postavili též lágry. Všude se stavěli tvrdě proti všem demokratům, ať levicovým, tak pravicovým, zavírali je, popravovali, mučili. Totéž dělali anarchistům, církvím či občanským spolkům.

Proto je chválit Velkou říjnovou socialistickou revoluci totéž jako chválit nástup Hitlera k moci. Mezi nacismem a komunismem není rozdílu.