17. 7. 2007
Možné důsledky zadlužení českých domácností spojené s účinností insolvenčního zákona (1. 1. 2008)
V souvislosti s blížící se účinností insolvenčního zákona vyvstává pro mnoho českých domácností hrozba z důvodu nezvládnutí splácení dluhů a následné nutnosti podstoupit insolvenční řízení. Jen bankovním domům dluží české domácnosti cca 600 mld. Kč. Je známo, že úpadkové právo je v České republice dosud upraveno dnes již zastaralým zákonem č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, který byl v minulosti mnohokrát upravován, aniž by byla změněna jeho celková koncepce. Teprve po šestnácti letech schválil parlament novou koncepci úpadkového práva, jež je obsažena v zákonu č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Insolvenční zákon měl nabýt účinnosti dnem 1. 7. 2007, avšak počátkem tohoto roku bylo rozhodnuto o odsunutí jeho účinnosti k datu 1. 1. 2008. |
I když dosud platný zákon umožňuje vedení konkursního řízení také na majetek dlužníka, který není podnikatelem, praxe je taková, že se konkursní řízení týkají výhradně subjektů podnikatelských. V tomto směru přináší insolvenční zákon učité novum. Úpadek dlužníka (tento stav lze zjednodušeně charakterizovat jako "platební neschopnost") lze -- kromě některých zvláštních řešení -- řešit třemi způsoby: konkursem, reorganizací a oddlužením. Právě o oddlužení může být za splnění stanovených podmínek soudem rozhodnuto na návrh samotného dlužníka, který není podnikatelem a ocitl se v úpadku, popřípadě mu úpadek hrozí. V souvislosti s blížící se účinností insolvenčního zákona vyvstává pro mnoho českých domácností hrozba z důvodu nezvládnutí splácení dluhů a následné nutnosti podstoupit insolvenční řízení. Jen bankovním domům dluží české domácnosti cca 600 mld. Kč. Kromě velkých bank však na českém trhu operují také další společnosti nabízející půjčky nebo prodeje na splátky téměř na cokoliv. Některé v honbě za klienty rozhodně příliš seriózně nepostupují. Neověřují bonitu svých zákazníků a často nabízejí peníze "na ruku, bez ručitele", nejlépe ještě po telefonu do několika minut. Tyto společnosti zabývající se půjčováním peněz nemají na rozdíl od bank oznamovací povinnost a tudíž výši celkového zadlužení domácností lze odhadovat jen hrubě. Koneckonců na první "plody" zadlužování netřeba čekat na začátek roku 2008. Jsou již patrné nárůstem počtu exekucí (za rok 2006 okolo 300 000). Odložení účinnosti komplexní, léta připravované úpravy úpadkového práva o půl roku nutně vede k otázce, proč k tomu vůbec došlo. Poukazuje se především na některé administrativní aspekty, skutečné důvody však mohou být také podstatně jiné. Z minulosti je známo, že kolem vyhlašování bankrotů, vyrovnání s věřiteli apod. se vyskytují podvodná jednání (jen pro zajímavost -- podle úpravy zavedené britským parlamentem v roce 1759 byl za podvodně vyhlášený bankrot stanoven trest smrti oběšením). Bylo by velmi naivní domnívat se, že zde po 1. lednu 2008 nebudou například vysoce kvalifikované a po všech stránkách důkladně připravené snahy o zneužití oddlužení k obohacení. Na něco podobného je ale česká policie naprosto nepřipravena. Další věcí může být také obrovský počet návrhů na oddlužení jako důsledek velkého zadlužení domácností, pro které se životní situace v důsledku neřešitelných dluhů stane natolik tíživou, že využijí možnost danou insolvenčním zákonem, t.j. zbavit se dluhů v průběhu 5 let. Tito dlužníci budou dávat návrhy na své oddlužení, což může brzy nabýt obřích rozměrů. |