31. 3. 2007
Radar, který funguje na každém větším letišti - omyl ministra zahraničních věcíVystoupení člena Zahraničního výboru PS PČR Václava Exnera, odborného mluvčího KSČM pro otázky zahraniční politiky, na tiskové konferenci 29. března 2007 Na základě aktuální situace jsme se rozhodli, že se ještě jednou vrátíme k rozmístění prvků Národní protiraketové obrany USA na našem území. Bohužel, naše vláda tak, jak je charakterizována křupanstvím svého předsedy, tak také postupuje tím způsobem, že velmi pohrdá lidmi i poslanci, pokud jde o argumentaci týkající se tohoto případu – Národní raketové obrany USA. |
Koneckonců vztah, který se vytvořil mezi vládou USA a naší vládou, naprosto jasně charakterizuje vztah těchto dvou vlád: Na jedné straně americká vláda velí, chová se k nám jako k pologramotnému vazalovi, ať už nótou, kterou oficiálně předalo Velvyslanectví USA, nebo „návrhem odpovědi“, který ji doprovázel. My posloucháme s podřízenou vstřícností a se snahou vylhat se ze skutečného stavu věci. A to víceméně na všech úrovních. Rozhodnutí, které vláda včera přijala, o tom, že odpovíme pozitivně na nótu Velvyslanectví USA a zahájíme jednání o umístění prvků Národní protiraketové obrany USA u nás, má údajně své mantinely. Sami víte, že moc o těchto „mantinelech“ nebylo zveřejněno. Česká republika bude usilovat o začlenění této stanice do budoucí architektury protiraketové obrany Severoatlantické aliance. Naproti tomu ve stejné době bylo oznámeno, že mluvčí Pentagonu Brian Green odmítl zapojení NATO do této záležitosti z důvodu, že všechna jednání v NATO jsou příliš složitá a dosažení jednomyslnosti je nepravděpodobné. Jsem rád, že si jsou USA vědomy toho, že i v rámci členských zemí NATO jsou výrazné výhrady k této záležitosti. Také se ukázalo, že vláda stanovila, že Američané mohou provádět přípravné a průzkumné práce, a tudíž potvrdila to, co Američané ve své nótě oznámili, totiž, že existuje předběžná dohoda o zahájení stavebních prací. K tomu je zajímavý údaj, který včera uvedl na setkání s panem předsedou ČSSD Paroubkem jeden z přítomných starostů, který konstatoval, že průzkumné vrty zahájila americká armáda již vloni v létě, že se toho zúčastnili američtí vojáci. Pro nás všechny je samozřejmě velmi zajímavé, na základě jakého statutu a jaké dohody proběhly takové vrty již vloni v létě – ať už za vlády tehdejšího premiéra Paroubka a nebo za vlády premiéra Topolánka. Myslím si, že jsou také zajímavé informace o vztazích, které jsou mezi USA a Ruskou federací. Prezident Ruské federace V. Putin znovu zdůraznil obavy Ruska. Je potřeba konstatovat, že pozice KSČM v této věci je jednoznačná: I kdyby se NATO, USA a Rusko dohodly, že takovou stanici u nás potřebují, tak KSČM je proti umístění jakékoli cizí základny, zvláště té americké v rámci Národního systému protiraketové obrany na našem území. Myslím si, že je také potřeba se pozastavit nad určitým kolísáním, které cítíme v ČSSD – jsou veliké rozdíly v přístupu, který opakovaně říká pan předseda strany Paroubek, a v přístupu jejich rozhodujícího mluvčího v této otázce, místopředsedy PS pana Zaorálka. Jestliže pan Paroubek přivítal odpovědní nótu, že z větší části údajně obsahuje „rozumné rozhodnutí“, a jestliže říká, že jsme proti umístění, ale jsme ochotni o něm dále jednat v případě, že budou splněny určité podmínky a zapojeny do toho další činitele, tak zcela jednoznačně pan Zaorálek říká, že jsme pro jasné „ne“, a to s NATO i bez NATO. Bylo také oznámeno, že nebudou potřeba dvě dohody – jedna o samotném radaru a druhá o statutu ozbrojených sil (analogie ke smlouvě SOFA, která existuje uvnitř NATO), ale také zvláštní dohoda o ochraně utajovaných skutečností, tak z toho přirozeně plyne, že pro občany je asi málo skutečností, které se v budoucnosti o této záležitostí dovědí. Myslím si, že za velmi pozoruhodný je možné označit postoj ministra zahraničních věcí. K tomu, že ČR bude usilovat o začlenění této stanice do budoucí architektury protiraketové obrany NATO, pan Schwarzenberg včera (28. března 2007) prohlásil, že to je náš základní požadavek. Základní požadavek je, že „budeme usilovat“, nikoli, že něco „žádáme“, jak potvrdil premiér Topolánek. . Na druhou stranu pan Schwarzenberg jasně opakovaně prohlásil, že s Rusy nemá o čem jednat, ale pokládal za nutné telefonicky informovat generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera, co vláda včera přijala. Jestliže tento činitel NATO zároveň prohlásil, že nebude zasahovat do jednání mezi USA a ČR, ale bude hledat možnosti propojení, tak se zde zcela jasně rýsuje, že pánové z USA, z naší vlády a NATO se nakonec domluví o tom, jaká by měla být forma toho, jak celou záležitost zakončit. Nakonec se chci zmínit o prohlášení v nezveřejněném rozhovoru ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga – „jeden takový radar již na letišti v Praze v současné době funguje“. Je to pro veřejnost velká zpráva. Proč takový povyk? Protože sem přidáme další radar, který funguje na každém větším letišti. Je podezřelé, proč je tedy potřeba dělat zvláštní smlouvy, když je možné v rámci civilní oblasti takový radar kdekoli umístit? Myslím si, že zde jde o omyl ministra zahraničních věcí. Jsem skutečně zvědav, jak tento člověk, o němž se domnívám, že nezvládá svou úlohu (i jeho interpretace jednání s Rakouskem, vztah k Rusku, jednání s Německem, při nichž vlastně podává výklad jiný, než druhá strana, která se zúčastňuje jednání), že tento člověk opravdu do vlády nepatří. Jsem zvědav, zdali jeho, jako určitou „zátěž“ vlády, bude premiér Topolánek ještě dlouho trpět. Radar má mít několik tisíc kilometrů dlouhý dosah. Na druhé straně není možné tento radar umístit na žádné základně USA v Evropě, ačkoli nejbližší základna v Evropě je 200-250 km od plánovaného umístění základny v Brdech, na druhou stranu o 1000 km jihovýchodněji blíže k Íránu jsou nově zřízené základny v Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, další jsou na Balkánském poloostrově, čili vůbec nejde o to, že je nejdůležitější a jediné možné místo pro umístění této základny, jde o další kolonizaci dvou zemí, které dosud americké základy neměly. Komunisté přijali své stanovisko k Berlínské deklaraci, která u příležitosti 50. výročí podpisu Římských smluv byla přijata. My kritizujeme to, že jsou v deklaraci jsou prázdná slova, slova plná obdivu sama k sobě, k EU, která - kdybychom dali na tato slova - reprezentují EU jako „organizaci a prostor, kde jsou jen samé úspěchy“. Naše hodnocení je takovéto: „Berlínská deklarace je šancí, která byla promarněna“. |