Tím jsou údaje v podstatě nesrovnatelné, smysl má celkový údaj. Z něj ale plyne, že 72 % obyvatel EU25 platí vyšší daně než my, stačí se podívat o statistik o složené kvótě. V loňském roce se tento údaj stal ještě optimističtějším. ČR zjevně patří ke čtvrtině EU s nejnižším zdaněním včetně sociálního pojištění. Je-li toto výsledek socanské éry, opravdu není už co kritizovat.

Přesto i to zdanění práce v ČR koresponduje s většinou vyspělých zemí. Na konci roku 2003 bylo dle OECD zdanění práce v ČR přes 43 %, v Rakousku kolem 45 %, v Německu kolem 51 % a Francii 48 %. Polsko mělo 43 %, Maďarsko 45. Nižší průměr EU 15 kolem 41 % je vyvážen dotacemi z jiných daňových kanálů. Rozdíly nejsou nijak velké. Češi ale chtějí stejné zdravotnictví jako Němci. Také daňové zvýhodnění nízkopříjmových je ve většině EU vyšší než u nás, a je jistě škoda, že si pan Páral nedokáže otevřít příslušnou stránku Eurostatu.

Údajná třídní nenávist ČSSD k bohatým, kterou hlásá Páral, se projevuje výrazně nižšími daněmi než evropský průměr. Přízeň k podnikání je ještě výraznější. Zdanění právnických osob je nižší než v okolních zemích, jen Slovensko má zhruba stejnou efektivní daň. Také daně nejbohatších fyzických osob jsou nižší než je západoevropský standard, českých 32 % nemá srovnání prakticky v žádné zemi EU15. I stropy pro sociální a zdravotní pojištění podnikatelé v ČR dávno mají. To, o čem bájí Pavel Páral, se týká asi 2 % zaměstnanců. Podíl kvalifikované práce v ČR není ohrožen, jak tvrdí ve svém díle, ale optimisticky roste. I přes procentuálně vyšší náklady práce, je celková cena práce v ČR stejně výrazně nižší než v Západní Evropě. Není proto žádnou překážkou rozvoje kvalifikované zaměstnanosti.

Nízké české daně lze dále snížit. Znamená to ovšem snížit starobní důchody a zpoplatnit zdravotnictví a školství. Na ně totiž padne přes polovičku „daní.“ Slovensko platí za své nízké daně oproti nám dvojnásobnou dětskou úmrtností a o čtyřicet procent nižšími důchody. To je to, co chceme? Určitě ne. Nikdo ve volbách nesliboval snížení důchodů a Tlustý s Julínkem dokonce úporně dementovali platby u lékaře, které nyní zavádějí.

Stropy na sociální a zdravotní pojištění, jejichž absenci kritizuje pravicový temnonoš Páral, navrhli sociální demokraté již v minulém roce a mají je ve svém programu. V současnosti je opět navrhli poslanecké sněmovně. Dřív než vláda. Kombinace stropů a vládní rovné daně ale znamená, že daně se pro horních deset tisíc zaměstnanců sníží na polovinu. Osmdesát procent zaměstnanců bude platit stejně. To je cesta z vyspělého Dánska na zaostalou Ukrajinu.

Pozoruhodný závěr Pavla Párala, že daně se sníží, ale příjmy zůstanou stejné, nechávám bez komentáře. Kalouskovi lidovci mají blízko k bohu a věří na zázraky.

Autor je bývalý místopředseda vlády, dnes učí na Institutu ekonomických studií FSV Univerzity Karlovy a pracuje jako člen stínového kabinetu ČSSD