Všech sedm mužů zatkly americké jednotky v Afghánistánu a v Páklistánu během roku 2002. Muži byli propuštěni z Guantánama v roce 2004 poté, co Rusko přislíbilo, že se s nimi bude po jejich návratu do Ruska zacházet lidsky.

Z těchto sedmi mužů, z nichž jsou všichni etničtí ne-Rusové a pocházejí z převážně muslimských oblastí, jsou tři ve vězení, tři se skrývají a sedmý odmítá hovořit o tom, co zažil.

Newyorská organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch poukazuje na to, že Washington věděl, že budou tito muži v Rusku mučeni, avšak přijal formální diplomatické ujištění od Moskvy, že tomu tak nebude.

"Americká vláda věděla, že tito muži budou pravděpodobně mučeni, ale poslala je do Ruska bez ohledu na tuto skutečnost," konstatuje HRW.

Nejvíce šokující je případ Rasula Kudajeva, který pochází z republiky Kabardino-Balkaria na jihu Ruska. Kudajev byl v říjnu 2005 obviněn, že se podílel na ozbrojeném povstání v městě Nalčik, kteréžto obvinění muž důrazně popírá.

Přestože nebyl z ničeho obviněn, je dodnes vězněn: podle HRW existují přesvědčivé důkazy, že byl mučen. Když ho ve vězení navštívil právník, zjistil, že Kudajeva musejí dozorci nosit, protože nemůže chodit, "oko měl plné krve, jeho hlava měla divný tvar a velikost, měl zlomenou pravou nohu a otevřené rány na rukou." Dva další z těchto sedmi mužů byli odsouzeni za to, že údajně vyhodili do povětří plynovod v Tatarstánu, což popírají.

Podle HRW se muži přiznali po systematickém bití, poté, co jeden z nich byl po doby týdnu podroben spánkové deprivaci a byla na něm používána plynová maska, jíž byl dušen, dokud nebyl ochoten podepsat cokoliv.

Podrobnosti v angličtině ZDE