Není to spíš krize v rodinách těch vojáků? Krize vzdělávacího systému? A krize redakce Bild-Zeitung, která den po dni publikovala na titulní stránce stále nové a nové fotografie?

Můžete se ptát, proč proti tomu protestuju, když přece máme svobodu tisku a když se svinstva, která se dějí ve světě, nemohou zamlčovat. To je pravda a zcela souhlasím, že jeden den ty fotky publikovány být měly. Nesouhlasím už, se to Bild-Zeitung protáhl na několik dní a každý další den tiskl další "šokující" fotografie". Bezpochyby to dělal proto, že kšeft s hrůzou je dobrý kšeft.

Stačilo, co otiskli první den, aby mi z toho bylo špatně. Ostatní fotky měli předat prokuratuře.

Ale problémem není jen kšeft. Mám ještě jiný důvod, proč si myslím, že Bild-Zeitung neměl tisknout ty fotografie po tolik dní. Mám totiž hrůzu z toho, že jiní lidé by mohli chování těch vojáků kopírovat, a to v jiném prostředí a ne náhodou, ale vědomě.

Že takové napodobování zvěrstev je možností, s níž se má počítat, jsem se poprvé a náhodou dozvěděl asi před dvaceti lety. Jel jsem domů z letiště taxíkem, poslouchali jsme spolu s řidičem v rádiu zprávy a on začal nadávat, že v rádiu vysílali reportáž o přepadení taxíkáře.

Ptal jsem se ho, proč se tak vzrušuje, přece v té reportáži šlo o jeho kolegu. A on mi vysvětlil, že existuje neoficiální dohoda mezi policií, novináři a taxíkáři, že se o přepadech taxíkářů veřejnost v médiích neinformuje. Důvod: Vždycky, když se zpráva o přepadení taxíkáře dostala do médií, následkem toho se po nějakou dobu drasticky zvýšil počet přepadů taxíkářů.

A kdyby nějací úchylové začali tedy vědomě napodobovat to, co vojáci asi dělali z blbosti, bylo by to zlé, ale kdyby se to stalo proto, že to zavinil kšeft s hrůzou, v jehož rámci Bild-Zeitung publikoval hororové fotografie po řadu dní, bylo by to ještě horší a Německo by se zase muselo rozčílit.