30. 10. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 10. 2006

ANALÝZA

Gruzie na křižovatce zájmů Ruska a USA

Vzájemné vztahy Gruzie s jejím velkým severním sousedem, s Ruskou federací, jsou nyní na bodu mrazu. Proč tomu tak je?

Vždyť obě země společně žily v jednom státě od roku 1783, kdy Gruzie požádala o ochranu carského Ruska před rozpínavostí osmanského Turecka. A mnozí gruzínští představitelé hráli významnou úlohu v ruské i sovětské historii. Kníže Pjotr Bagration byl významným generálem ruské armády v době napoleonských válek, který podlehl svému zranění v boji před Moskvou v roce 1812. V období Sovětského svazu sehrál kladnou úlohu Gorbačovův ministr zahraničních věcí Eduard Ševarnadze, negativní pak Stalin a Berija. Obě země tak spolu žily v dobrém i ve zlém po dvě století. To vše se ale změnilo po rozpadu Sovětského svazu začátkem let devadesátých minulého století a v důsledku vývoje, který následoval.

V Gruzii přišli k moci nacionalisté a brzy vypukla v zemi občanská válka s Abcházií a Jižní Osetií, jež měly za sovětského režimu autonomní postavení. Obě území vyhlásila na Gruzii nezávislost, což bylo doprovázeno boji a vyhnáním desetitisíců Gruzínů z Abcházie. Po dojednaném zastavení palby a po dohodě s OSN zde byly nasazeny ruské mírové síly, které tu jsou dodnes. Samostatnost obou území nikdo oficielně neuznal, ani Moskva, ale téměř 90% obyvatel bylo uděleno na jejich žádost ruské občanství. Vláda v Tbilisi se ovšem nikdy nevzdala svého práva na celistvost celého státního území - včetně Abcházie a Jižní Osetie - a tento požadavek zesílil, když se po "revoluci růží" před třemi roky ujal moci Michail Saakašvili.

Tento v USA dlouho působící právník ostře změnil směr gruzínské politiky s cílem dosáhnout členství země v NATO a v Evropské unii. Protože Gruzie v době, kdy převzal se svými stoupenci vládu byla na kraji bankrotu, Sakašviliho spolu s dalšími ústavními činiteli, včetně ministrů a jejich náměstků, platil americký miliardář George Soros, dostávali od 700 dolarů až po 1 500 dolarů měsíčně. Washington se především zaměřil na upevnění moci nové vlády. Vyzbrojil i vycvičil dvě gruzínské brigády, nyní cvičí třetí a modernizoval starou sovětskou leteckou základnu, aby byla použitelná pro americká letadla. Američtí poradci nastoupili nejenom v gruzínské armádě, ale i na ministerstvech a jiných vládních úřadech. Gruzínská vláda začala tlačit na Rusko, aby v zemi urychleně zlikvidovala své vojenské základny, což Moskva přislíbila a svůj slib plní. Nyní si však Saakašviliho vláda dala za úkol co nejdříve ukončit samostatnost obou odtržených území a začlenit je znovu pod vládu Tbilisi.

Američané mají eminentní zájem udržet Gruzii v oblasti svého mocenského vlivu. Vede je k tomu několik důvodů. Gruzie je pro NATO a pro USA vynikající základnou, jež by omezila vliv Moskvy v této oblasti a přinesla větší možnost americké kontroly nad přilehlým kavkazským a kaspickým regionem, bohatým na ropu a plyn. Současně kontroluje již hotový ropovod, jež vede přes gruzínské území, přes které se má budovat také plynovod. Bezpečnost toho všeho by měla zajišťovat nová gruzínská armáda ve spolupráci s USA a s NATO. K tomu je však zapotřebí nejenom odstranění ruských vojenských základen z Gruzie, což je otázkou asi jednoho roku, ale také zlikvidovat samostatnost odtržených někdejších gruzínských území, Abcházie a Jižní Osetie.

Jestřábi v gruzínské vládě, by to chtěli vyřešit vojensky. V tom smyslu se otevřeně již několikrát vyslovil gruzínský ministr obrany Irakli Okruašvili. Ale tyto záměry narazily na odpor Moskvy. Prezident Putin sice veřejně odmítl žádost Abcházie a Jižní Osetie na začlenění do Ruské federace, ale současně řekl, stejně jako jeho ministr obrany Sergej Ivanov, že v případě ozbrojeného pokusu o dobytí těchto území gruzínskou armádou by Moskva nezůstala nečinná. Putin i jeho ministr zahraničí Lavrov současně varovali Západ, že pokud by USA a Evropská unie chtěly bez souhlasu Bělehradu uznat nezávislost Kosova, pak by obdobný postoj mohlo zaujmout Rusko vůči Abcházii a Jižní Osetii.

Ovšem k nynějšímu zmrazení vztahů obou zemí vedlo, když poté co NATO slíbilo Gruzii intenzivní dialog o spolupráci, Tbilisi nechalo zatknout ruské vyšší důstojníky a obvinilo je ze špionáže. Moskva na to reagovala velice ostře. Odvolala téměř celé velvyslanectví i s rodinami, a třebaže byli důstojníci propuštěni, přerušila veškeré pozemní, námořní a letecké spojení s Gruzií a z Moskvy byli masově vypovídání gruzínští ilegální imigranti. Již dříve pod zdravotními záminkami byl zastaven dovoz gruzínských vín a minerálních vod. Současně se v Moskvě hovoří o možnosti zastavit peněžní zásilky několika set tisíc Gruzínů, pracujících v Rusku domů, na čemž závisí život statisíců příslušníků jejich rodin. Částka, kterou ročně posílají do Gruzie je nemalá, mezi 500 miliony a miliardou dolarů. Což by znamenalo velkou ránu pro životní úroveň lidí vzhledem ke špatné ekonomické situaci, kterou Saakašvili ani jeho američtí přátelé příliš nezlepšili.

Klíč k řešení této situace není v Moskvě, ale v Tbilisi. Sakašvili si musí uvědomit, jaká je realistická situace jeho země a co může čekat od USA. Washington mu nepochybně může posílat zbraně, instruktory a experty i vypomáhat půjčkami. Také za ropovody a případné plynovody bude Gruzie dostávat poplatky. Avšak ekonomika Gruzie bude vždy především vázána na své sousedy a nikoliv na USA. Statisíce Gruzínů našlo v Rusku práci a na jejich příjmech závisejí jejich rodiny. Také víno a minerální vody spíše najdou odbyt u tradičních odběratelů v Rusku než v USA. A totéž se týká turistického ruchu. Pokud pak jde o Abcházii a Jižní Osetii Tbilisi musí s nimi jednat a hledat takové řešení, jež bude pro ně přijatelné. O vojenském dobytí obou území mohou snít jen politici, kteří zcela ztratili smysl pro realitu. Trpasličí gruzínská armáda, byť se současné gruzínské vedení snaží o nákupy maximálního množství zbraní, nemá proti ruské žádnou naději a Američané to za Gruzii nevybojují.

Lze jenom doufat, že v Tbilisi převládne rozum nad nacionalistickou euforií a představami vzdušných zámků o významu této země v rámci globálních vztahů mezi Ruskem a USA. Spíše by se vláda v Tbilisi měla zaměřit na zlepšení hospodářské situace a zvýšení životní úrovně lidí. To by si tato země se starou kulturou a s vysokou civilizační úrovní již od dávnověku nepochybně zasluhovala.

Autor je analytikem sdružení Res publica

                 
Obsah vydání       30. 10. 2006
30. 10. 2006 160 bilionů Kč: To je cena, jíž bude muset uhradit svět, pokud nezačne bezodkladně bojovat proti podnebným změnám
30. 10. 2006 Britská vláda se dohodla s Al Gorem, aby v Americe přesvědčoval o nutnosti boje proti klimatickým změnám
30. 10. 2006 Ivan  Brezina
30. 10. 2006 Brezina obětí manipulace?
30. 10. 2006 USA: Bouře, která by mohla vést k porážce Republikánů
30. 10. 2006 Brazílie: Lula jako vítěz, Colgate a kandidát X Josef  Mikovec
30. 10. 2006 Bulharsko: zvolen byl dosavadní prezident
30. 10. 2006 Bitva o Kongres používá špínu
30. 10. 2006 Potůček a jeho Dolina pod Tatrami Štěpán  Kotrba
30. 10. 2006 Verejnoprávne médium považujem za najprofesionálnejšiu formu mediálnej inštitúcie Radim  Hreha
30. 10. 2006 Německo se právem rozčiluje - ale je z toho zase jednou kšeft Uwe  Ladwig
28. 10. 2006 Michael  Marčák
30. 10. 2006 Vyhnanství Jiří  Karásek ze Lvovic
30. 10. 2006 Předvolební Nikaragua Lubomír  Molnár
30. 10. 2006 Gruzie na křižovatce zájmů Ruska a USA Jiří G. Müller
30. 10. 2006 Srbsko změnilo ústavu: Kosovo "nedílnou součástí Srbska"
30. 10. 2006 Z jiného světa: Rocková hvězda zkřížená s filosofem Bohumil  Kartous
30. 10. 2006 Další volební podraz ČT 1. Jak dlouho ještě? Stanislav  Křeček
30. 10. 2006 Říman vol'aaký zmätený? Jiří  Havel
30. 10. 2006 Venezuela versus Guatemala: Kdo obsadí místo v Radě bezpečnosti OSN? Simone  Radačičová
30. 10. 2006 Hlasování o základnách - chybělo více než jeden hlas Štěpán  Kotrba
30. 10. 2006 Referendum ke smyslu referenda blíž
29. 10. 2006 Britské listy v ráji konzervativní inteligence Martin  Šaffek
29. 10. 2006 Strana zelených -- B skupina ODS Milan  Valach
29. 10. 2006 Jak se klišé stane mantrou Jiří  Pehe
29. 10. 2006 Chataři a chalupáři Pavel  Kopecký
29. 10. 2006 Co je dovoleno Jupiterovi, není dovoleno dobytku! Miloš  Dokulil
30. 10. 2006 Vývoj vztahů českých a evropských zelených Pavel  Pečínka
30. 10. 2006 Rozčilení není program František  Schilla
30. 10. 2006 Zvýšení poctivosti Wenzel  Lischka
30. 10. 2006 Ruští vojáci vzkazují kanadským: Máme s vámi soucit Miloš  Kaláb
29. 10. 2006 Klaus: Občané si přejí, aby politici jednali konstruktivně a aby jejich soupeření nevedlo k nesmiřitelnému dělení společnosti Václav  Klaus
28. 10. 2006 Kubiceho denunciační prefabrikát: volby skončily, proboha zapomeňte Štěpán  Kotrba
27. 10. 2006 Soudní proces proti Viktoru Koženému v New Yorku
22. 11. 2003 Adresy redakce
6. 10. 2006 Hospodaření OSBL za září 2006