Podle předem uniklých informací má Blairova vláda oznámit plán na výstavbu šesti až deseti nových reaktorů. Aby jejich realizaci usnadnila, hodlá navrhnout několik opatření, které mají především zjednodušit a zkrátit jejich povolování. Británie nyní provozuje 23 jaderných reaktorů, v roce 2005 byl jejich podíl na výrobě elektřiny 19,3 %. Většina reaktorů je ale hodně stará: Británie v minulosti již 22 bloků vyřadila z provozu, většina dalších doslouží během patnácti let, takže do roku 2020 by se jejich podíl snížil na pouhých 7 %. Podle Blaira mají nové reaktory nahradit část starých bloků a umožnit tak Británii účinněji redukovat emise skleníkových plynů.

Během posledních měsíců, kdy byla nová energetická koncepce projednávána, se však proti oživení jaderné energetiky zvedl značný odpor.

Letos v březnu například vládní britská Komise pro trvale udržitelný rozvoj ve své studii upozornila, že i kdyby se kapacita britských jaderných elektráren zdvojnásobila, sníží to do roku 2035 emise CO2 o pouhých 8 %. To ale podle vědců nestojí za rizika, která jsou s takovým plánem spojená. Upozorňují především na problémy s jaderným odpadem, ekonomickou náročnost, centralizaci energetiky vedoucí k plýtvání i na mezinárodní bezpečnostní rizika. Jako alternativní řešení navrhla Komise masivní rozvoj a podporu obnovitelných zdrojů, zvyšování energetické efektivity a rozvoj nových technologií jako zachytávání a ukládání uhlíku ze spalin. Čisté zdroje jako vítr, mořské vlny, slunce a biomasa mohou podle ní v tomto časovém horizontu pokrýt 68 až 87 % domácí energetické poptávky.

Proti nových jaderným blokům vystupuje také opoziční konzervativní strana i liberálové. Ti zásadně odmítají, aby jaderné reaktory jako dosud dotoval stát a poskytoval jim nejrůznější úlevy. Poukazují na alarmující fakt, že náklady na odstranění již existujících jaderných elektráren mají podle posledních odhadů dosáhnout závratné výše 90 miliard liber (asi 5000 miliard korun). Vláda vedle toho musela už v roce 2002 zachránit před bankrotem elektrárenskou společnost British Energy, která jaderné elektrárny provozuje, převzetím závazků ve výši asi 4 miliard liber (cca 220 miliard korun).