Zdá se, že obranná politika Washingtonu prochází významnými změnami, jak nyní Spojené státy vedou proti terorismu válku na dvou frontách, doma i v zahraničí. V nynější mimořádné situaci získává podporu plán raketové obrany, jehož cílem je zastavit balistické střely z "teroristických států" (kam taková zastavená střela spadne, to už je jiná věc - pravděpodobně na Evropu, jak jsme na to upozornili v Britských listech zde, pozn. red.) Dokonce se hovoří i o tom, že by bylo možno použít proti teroristickým organizacím taktické jaderné zbraně. To je všechno zlé znamení pro jaderné odzbrojení.

V očích svých kritiků přišel plán raketové obrany po teroristických útocích z 11. září o veškerou svou relevanci. Čelní představitelé Demokratické strany například argumentují, že obrané raketové systémy, jakkoliv inteligentní, nemohou zabránit teroristickým útokům a naléhaj na Bushovu vládu, aby dal prioritu protiteroristickým opatřením a nikoliv budování obranného raketového štítu jako Hvězdné války.

Je to přesvědčivý argument. Teroristé by se mohli znovu zmocnit komerčních letadel a vrazit s nimi do symbolických cílů, jako to učinili 11. září v New Yorku a ve Washingtonu. Mohli by rozesílat poštu se smrtícími biologickými látkami, jako je antrax. Je také možné, alespoň teoreticky, že by si mohli v kufříku teroristé, předstírající, že jsou normálními cestujícími, přinést malé jaderné zbraně. Raketová obrana je neúčinná proti terorismu takto "nízké technologie".

Avšak Bushova vláda zdůraznila, že po útocích z 11. zář je více a nikoliv méně zapotřebí vybudovat systém raketové obrany a chce ho rychle dokončit. Zdá se, že prezident Bush v této věci vyhrál v Kongresu, který má schválit jeho žádost o financování tohoto projektu ve výši 8,3 miliard dolarů v plné míře, poté, co Demokratická strana stáhla svůj požadavek o snížení tohoto rozpočtu. Vzhledem k tomu, že je Amerika nyní v podstatě ve válečném stavu, politická opozice vůči Bushovi se v podstatě rozložila.

Prezident Bush má připraveno pro svůj plán raketové obrany ještě jednu věc: své stále přátelštější styky s Ruskem. Vypadá to, že se obě země v této věci během nadcházející Putinovy návštěvy v Americe v polovině listopadu dohodnou. Oba tito bývalí soupeři z doby studené války nyní vystupují společně proti mezinárodním terorismu, a tak je téměř úplně vyloučeno, že by Spojené státy jednostranně zrušily smlouvu zakazující balistické střely. Proti tomu silně vystupuje Rusko. Americký ministr zahraničních věcí Colin Powell nedávno naznačil dohodu: Washington podstatně sníží počet svých strategických jaderných hlavic a přijme částečnou revizi dohody zakazující balistické střely, Moskva za to na oplátku přijme americký projekt raketové obrany.

Avšak v zájmu jaderného odzbrojení by neměly Spojené státy podnikat žádné jednostranné kroky v oblasti raketové obrany. Je také důležité udržet základní rámec smlouvy zakazující balistické střely, protože tato smlouva hraje už více než třicet let klíčovou roli při omezování zbrojení. Národy světa očekávají, že se Spojené státy budou v dnešní době zvyšující se nejistoty mírnit. Čína, Rusko a dokonce i spojenci Ameriky v Evropě vyjádřily znepokojení, že by vytvoření americké raketové obrany mohlo vyvolat nové závody ve zbrojení.

Ještě více znepokojující je nynější debata o tom, zda by mělo být použito taktických jaderných zbraní k likvidaci teroristických výcvikových táborů. V roce 1978 infrmoval tehdejší americký prezident Jimmy Carter nejaderné signatáře smlouvy o nerozšiřování jaderných zbraní, že Spojené státy nebudou první, které by použily jaderné zbraně. Jejich podpora tomuto postoji "pasivní bezpečnosti" pomohla zabránit šíření jaderných zbraní. Avšak válka v Perském zálivu v roce 1991 tuto doktrínu rozmělnila. Nyní přicházejí zprávy, že Američané jednají o možnosti užít miniaturních jaderných bomb k likvidaci podzemních teroristických skrýší. Odborníci na jaderné odzbrojení se obávají, že Spojené státy v blízké budoucnosti obnoví nejen subkritické jaderné zkoušky, ale i podzemní exploze v úsilí vyvinout nové typy taktických jaderných zbraní.