1. V současném systému si každý své vzdělání platí prostřednictvím daní.

Autor má pravdu, ale pouze částečně, a to jen v malé části. Každý si platí svoje vzdělání, ale pouze to základní (povinné). Nepovinné vzdělání využívají pouze někteří, ale platí je všichni.

Student, který studuje, nezaplatil ještě nic. Měl by to zaplatit později ze svého platu formou daní. To ale platí pouze tehdy, pokud po studiu pracuje a odvádí daně v tomto státu. Pokud bude pracovat mimo ČR, zaplatili mu občané vzdělání, ale on nevrací nic. Nemluvím o tom, že nemusí školu dokončit, pak peníze na studium jsou vyhozené zcela.

Pokud oponuje autor, že vzdělání je placeno z daní jeho rodičů, nemusí být ani to pravda. Mnoho lidí daně ze zákona platit nemusí.

2. Postupně roste kvalita služeb, je tlak na růst kvality vzdělávání...

Jaký je tlak na kvalitu vzdělání na vysokých školách a universitách, nevím. Vím ale, z vyprávění přímých účastníků, že na některých středních školách není žádný. Vzhledem k tomu, že se peníze vyplácejí na "hlavu", je tendencí škol, udržet žáky na studiu za každou cenu. Nikdo skutečně nepropadá, ačkoliv mnoho žáků nemá o studium žádný zájem. Divil bych se, kdyby to na vysokých školách bylo jinak.

Skutečný tlak nastane, až se studující budou přímo finančně podílet na nákladech svého studia.

3. Kromě přímých nákladů platí student i nepřímé, tj. přichází o částku, kdyby šel po střední škole do zaměstnání a místo pěti let vysokoškolského studia si spořil.

Autor zapomněl uvést, že tito lidé po střední škole pracují. Studium není práce. Studujete pouze pro sebe. Nikdo nikoho nemůže nutit, aby získané vědomosti použil. Lidé, kteří pracují, také platí daně, a část jich jde i na autorovo studium.

4. V současnosti představují náklady spojené se studiem (bydlení, cestování, strava, učebnice) na veřejné vysoké škole měsíční částku 3500 -- 5000 Kč.

Myslím si, že náklady na stravu a bydlení nejsou náklady spojené se studiem, ale se životem. Autor mohl také zahrnout náklady na návštěvy restaurací a diskoték apod.

Také neuvedl, že pro studenty jsou bydlení, cestování i strava dotované.

5. Při školném 24000 Kč by se rozhodlo ukončit studium 46% studentů, při 40000 Kč by podle Matějů (2005) ukončilo studium až 70% studentů.

Nevím jestli je uvedený údaj pravdivý. Ale pokud ano, a uvedené procento studentů se bojí riskovat a investovat do svého vzdělání, a na studium si půjčit, tak bude skutečně lepší, když studovat nebudou. Mohou je nahradit ti, co se na školy nedostali a investovat do vzdělání se nebojí.

Jistě autor ví, že poplatek, o kterém se uvažuje, nejsou všechny náklady na studium. Je to pouze příspěvek, který tvoří jen malou část skutečných nákladů.

Nenapadlo ho, že by mohl jít o prázdninách pracovat? Za dva měsíce si 24000 Kč jistě vydělá . A když ne, může pracovat o sobotách. Prarodiče, a možná i rodiče neměli soboty volné, a je dokázáno, že to lze bez potíží přežít. Mimo prázdniny je asi 40 sobot.

O tom, že ČSSD spolu s KSČM, přijetím nového Zákoníku práce prakticky zakázala brigády, se autor nikde nezmiňuje. Je vidět, že s touto možností nijak nepočítá.

Na brigádách by také mohl zjistit, jak žijí lidé, kteří studium platí, ale "nepotřebovávají".

Nikde se také nezmínil o stipendiích. Neřekl , že je možné získat prospěchové stipendium, mimořádné stipendium, sociální stipendium, ubytovací stipendium aj. Nejspíš by to ubralo na objektivitě příspěvku.

6. Po dokončení studia se většina absolventů vysokých škol snaží zajistit si dobrou práci, slušné bydlení, chce cestovat, založit rodinu, a mnohaleté splácení školného by jim snížilo kvalitu života někam na úroveň středoškoláků.

Konečně autor uvedl tu skutečnou bariéru přístupu ke vzdělání. Není to ekonomická bariera, ale skutečnost, že se nechce nijak finančně omezovat. Lidé, kteří mu studium platí, ať se omezí. On ale nechcete. On přece nebudete několik let žít na ponižující úrovni středoškoláka. Je také příznačné, že mezi prioritami, které uvádí po skončení studia, není spoření na vzdělání jeho dětí.