Aby člověk mohl poznat sebe sama, je důležité by cítil, že nad ním není žádného lidského vůdce.

Příroda je jeho služebnice, a cokoliv od Přírody žádá, ona dá mu za odměnu.

Chce-li být trpaslíkem, nevolníkem či otrokem, bude jím. Přeje-li si být opravdovým člověkem vlastnícím vše člověku potřebné, bude sám sobě pánem.

Nedokáže-li si udržet moc nad sebou samým, upadne na nejnižší úroveň zvířecí, a cokoli mu pravý člověk přikáže, i kdyby šlo o věc hodnou té nejnižší zvěře, on učiní.

Řekne-li "jdi", jde, řekne-li "pojď sem", přijde. Na povel tak vykonává životní funkce stejně jako například osel, kůň nebo kráva, konajíce tak vůli svých pánů.

■ ■ ■

Setkal jsem se již s tolika slabochy co se považovali za vůdce, ale časem se prokázalo že šlo jen o otroky "vznešenější" třídy.

Tak málo z nás chápe co dělá člověka člověkem, člověkem co nikdy neřekne zemři, člověkem co se nikdy nevzdá; člověkem, který nebude závislý na druhých, aby za něj dělali to, co by měl dělat sám pro sebe; člověkem který nebude vinit Boha, který nebude vinit Přírodu, který nebude za své podmínky vinit Osud; ale člověkem který si přizpůsobí podmínky tak, aby mu vyhovovaly.

Jenom doufám že se převážná většina Moravanů a Čechů rozhodne podle zdravého rozumu a nenechá se ovlivnit ikonami naší pop scény co si pletou kulturu (od slova kultivovat, paní Bílá!) s kultem osobnosti, dá-li se u těchto lidí o nějaké osobnosti ještě vůbec hovořit. Plyn už syčí z trouby ven...