Na elektrárně nejprve selhalo jedno ze čtyř hlavních cirkulačních čerpadel, které chladí reaktor. Systém řízení reaktoru se následně automaticky pokusil snížit výkon o třetinu tím, že do aktivní zóny zasune jednu skupinu šesti regulačních tyčí. Tři z nich ale zůstaly zaseknuté a vůbec se nedaly do pohybu. Protože už i tohle samo o sobě představuje mimořádně závažné selhání, obsluha reagovala pokusem o rychlé havarijní odstavení reaktoru zasunutím všech 61 regulačních tyčí. Při zasouvání jich ale nakonec zůstalo zablokovaných 22, tedy více než třetina. Reaktor byl následně zastaven náhradním systémem: vstříknutím koncentrovaného roztoku kyseliny borité, která stejně jako regulační tyče pohlcuje neutrony a zastavuje jaderné štěpení.

Přitom před necelým rokem, v srpnu 2005, proběhla modernizace reaktoru včetně mechanismu ovládání regulačních tyčí. Ruská firma Hydropres však poté údajně neprovedla zkoušky s argumentem, že identický systém už uváděla do provozu na stejných reaktorech v Rusku. Nahrazení zkoušek konkrétního zařízení s odkazem na ověřenou funkčnost jiného exempláře je často užívanou praxí, kterou aplikoval Státní úřad pro jadernou bezpečnost i při schvalování provozu jaderné elektrárny Temelín (například při zkoušce sprchového systému na snížení tlaku v kontejnmentu druhého bloku).

Elektrárna Kozloduj leží asi 150 kilometrů severně od Sofie. V provozu je zde šest reaktorů: dva bloky starého typu VVER 440/230 (ty musejí být jako vysoce rizikové do roku 2009 podle smlouvy s EU odstaveny), dva bloky novějšího typu VVER 440/213 (stejné jako v JE Dukovany) a dva bloky VVER 1000 (stejné jako v JE Temelín).

Vedení elektrárny nehodu oznámilo tamním úřadům s tím, že její závažnost odhadlo na stupeň 0 na škále INES (Mezinárodní stupnice hodnocení závažnosti jaderných událostí), což znamená odchylku, při které nejsou porušeny podmínky provozu.

Bulharská Agentura pro jaderný dozor (BNRA) vydala o nehodě zprávu dne 13. března s tím, že nešlo o nic vážného, a dokonce vydala souhlas se znovuuvedením reaktoru Kozloduj-5 do provozu. BNRA současně odmítla nehodu klasifikovat, dokud se nevyšetří její příčiny.

Předseda agentury Sergej Cočev ještě 2. května v rozhovoru pro sofijské rádio nehodu bagatelizoval s tím, že "bezpečnostní význam selhání regulačních tyčí byl nulový, a to i kdyby selhalo i druhé cirkulační čerpadlo." Reaktor se podle něj podařilo bez problémů odstavit záložním systémem, takže se nic závažného vlastně nestalo.

Bývalý šéf jaderného dozoru Georgij Kasčev, který vidí nehodu mnohem kritičtěji, prohlásil, že elektrárna téměř rok fungovala v situaci, která se dá přirovnat k "řízení vlaku, který nemá záchranné brzdy". Kasčev pracoval na elektrárně sedmnáct roků a koncem 90. let byl jmenován předsedou BNRA. Protože ale ve své funkci začal nepořádek a "upadající bezpečnostní kulturu" na elektrárně kritizovat, byl v roce 2001 nahrazen loajálním Cočevem. Podle Kaščeva by březnová nehoda zasluhovala ohodnocení stupněm 2 až 3 škály INES.

Teprve 10. května, minulý týden ve středu, oznámila bulharská agentura BNRA, že nehoda je nyní označena stupněm 2 škály INES. Ten je používán pro nehody s významným selháním bezpečnostních opatření, ale se zbývající dostatečnou hloubkovou ochranou k vypořádání se dodatečnými poruchami.

Zdroj: www.wisebrno.cz